Ministr práce a sociálních věcí, Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje vyšší zdanění firem a bohatých jako cestu k stabilizaci státního rozpočtu. Zatímco představitelé koaliční ODS, včetně ministra financí, Zbyňka Stanjury, odmítají růst přímých daní. Podle Jurečky by vláda měla o změnách daní rozhodnout do měsíce a změny by měly platit od ledna 2024.
Vyšší zdanění firem
Ministr práce a sociálních věcí, Marian Jurečka, jako možnost posílení státního rozpočtu uvádí větší zdanění právnických osob. Firmy by měly být ochotné přijmout vyšší daň na dobu 2-3 let.
Progresivní zdanění fyzických osob
Jurečka navrhuje také progresivní zdanění fyzických osob podle německého modelu. Tyto změny by mohly také ovlivnit daň z přidané hodnoty (DPH), ale jen v případě, že by to pro zranitelné sociální skupiny neznamenalo zvýšení životních nákladů.
Inspirace německým modelem
Ministr práce vysvětluje, že progresivní zdanění fyzických osob by mohlo být inspirováno německým modelem. Německý systém ukazuje, že je to možné a že to funguje, aniž by utrpěli bohatí. Německá ekonomika je solidární, i když není rovnostářská nebo socialistická.
Politické rozhodnutí vlády
Jurečka říká, že rozhodnutí o změně daní musí být učiněno během měsíce a že je to ambice vlády.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se staví proti zvyšování přímých daní a připomíná koaliční slib, že vláda nezvýší celkové daňové zatížení. Místo toho navrhuje rušení daňových výjimek.
Sjednocení sazeb DPH
Ministerstvo financí plánuje sloučení současných snížených sazeb DPH (10% a 15%) do jedné. Cílem není zvýšení výběru daní, ale zjednodušení daňového prostředí. Nová sjednocená sazba by měla být rozpočtově neutrální a měla by být mezi 13% a 14%.
Termín platnosti
Ministr Jurečka uvádí leden 2024 jako logický termín pro zavedení nových sazeb daní. Tyto změny by měly být součástí společné ambice vlády.
V konečném důsledku bude rozhodnutí o změnách daní záviset na politické dohodě mezi členy vlády. Ministr práce a sociálních věcí navrhuje vyšší zdanění firem a bohatých jako cestu k stabilizaci státního rozpočtu, zatímco ministr financí preferuje rušení daňových výjimek. Je důležité sledovat další vývoj a jaký návrh nakonec vláda schválí.
Je třeba zvážit i sociální a ekonomické důsledky jakýchkoliv změn daní. Zvýšení daní pro firmy by mohlo mít negativní dopad na jejich schopnost investovat a rozvíjet se, což by mohlo mít dopad na celkovou ekonomiku. Stejně tak by progresivní zdanění fyzických osob mohlo ovlivnit životní úroveň těch, kteří již těžce pracují, a mohlo by to být vnímáno jako nespravedlivé. Zrušení daňových výjimek by mohlo přinést větší příjmy do rozpočtu, ale mohlo by také omezit konkurenceschopnost firem a vést k přesunu příjmů do jiných zemí.
V každém případě bude nutné najít rovnováhu mezi potřebou stabilizovat státní rozpočet a ochranou hospodářského rozvoje a sociálního zázemí obyvatel. Je důležité, aby vláda pečlivě zvážila všechny možnosti a snažila se najít řešení, které bude co nejspravedlivější pro všechny zúčastněné strany.
