Nové vedení České televize zjišťuje, že převzalo instituci plnou lidí, kteří byli zvyklí dělat si věci po svém a kteří nemají zájem doopravdy plnit veřejnoprávní zájem. Tyto praktiky se rozjely za dvanáctiletého šéfování Petra Dvořáka, který je kryl a podporoval. Jenže tato doba je pryč a nová si žádá změny. Vše směřuje k poměrně tvrdému střetu.
Problematická moderátorka
Jsou to zejména někteří moderátoři České televize, kteří se odmítají podvolit novým pořádkům. A nejde snad o to, že by chtěl někdo ovlivňovat jejich práci nebo jim říkat, o čem mají referovat. Ale pouze o to, aby dodrželi princip vyváženosti, který je pro veřejnoprávní médium zcela klíčový. Někdo může namítnout, že ubírá na dynamice a nemusí být tak přesvědčivý, ovšem když už si musíme “televizi všech” platit, je také třeba, aby zohledňovala různé úhly pohledu.
Řeč je pochopitelně především o zpravodajství a publicistice. Tam se opakovaně “vyznamenává” Nora Fridrichová s kdysi velmi ceněným pořadem 168 hodin, který je ale dnes už spíše jen zdrojem velkých kontroverzí. Za posledních pár týdnů se odehrály hned dvě takové.
V první řadě to byla reportáž o tragédii na Filozofické fakultě v Praze, která byla podána coby svědectví jedné z pozůstalých. To bylo velmi silné a těžko proti němu něco namítnout, když obsahovalo celou řadu obvinění na účet zasahujících orgánů. Ta mohou být klidně i oprávněná. Ovšem tvůrci pořadu zásadně pochybili v tom, že nenechali druhou stranu říct ani půl slova. Jednoduše jí do reportáže nezahrnuli. Kvůli tomu musela Fridrichová dle dostupných informací na kobereček ke svému šéfovi Michalu Kubalovi, kde dostala další pokárání. Předtím už jich bylo několik.
Dvakrát po sobě
Zjevně to ale příliš nezabralo, jelikož 168 hodin pod jejím vedením odvysílal další reportáž, a to o výhodách přijetí eura pro Českou republiku. Něco tak jednostranného se přitom skutečně nevidí. Zatímco v běžné diskuzi mají obě strany velmi silné argumenty a veřejnost je silně přesvědčena ve prospěch koruny, v reportáži zaznívala pouze samá pozitiva na stranu eura ze strany byznysmenů. A to navíc ještě těch, kteří z toho skutečně budou mít prospěch. Jak ale každý ekonom dobře ví, prakticky každá změna přinese prospěch pro jedny a problémy pro druhé. Česká televize by přitom měla sledovat zájmy celku a referovat objektivně.
Začíná tak být stále jasnější, že s Norou Fridrichovou to zkrátka dál už nepůjde. Na jedné straně jde o známou tvář televize, a pokud by došlo k jejímu propuštění, jistě by to vzbudilo nemalý rozruch, který by pravděpodobně povzbuzovala i ona sama. Na straně druhé ale nelze dále akceptovat podobně jednostrannou a zaujatou tvorbu.
Foto: Shutterstock, Český rozhlas
