Tenista Grigor Dimitrov popsal své zkušenosti s koronavirem

Balkánská charitativní akce zvaná Adria Tour skončila fatálním neúspěchem. Vinou naprostého ignorování bezpečnostních rizik se u několika tenistů světových kvalit potvrdila nákaza novým typem koronaviru. První pozitivní test zaznamenal Grigor Dimitrov, který se nyní rozhodl popsat, jakým způsobem u něj nemoc Covid-19 probíhala. Žádná procházka růžovou zahradou to tedy opravdu nebyla.

Tenisová Adria Tour se sama odsoudila k záhubě

Grigor Dimitrov si z balkánské charitativní akce neodvezl hřejivý pocit na duši, nýbrž nákazu neviditelným nepřítelem, jenž začátkem tohoto roku zaskočil celou planetu. Devětadvacetiletý Bulhar se k pozitivnímu testu na přítomnost nového koronaviru v těle přiznal jako první tenista světové špičky, načež se testům podrobili i ostatní účastníci Adria Tour, kteří si s dodržování sociálního distancu či minimálních rozestupů hlavu příliš nelámali.

Následně nemoc Covid-19 potvrdili také Borna Čorič, Viktor Troicki či dokonce samotný pořadatel série menších turnajů Novak Djoković. Právě srbská jednička žebříčku ATP to za svou lehkovážnost pořádně schytala, ačkoli téměř nikdo z výše zmíněných borců nezažil těžký průběh nemoci. Výjimku představoval snad pouze “průkopník” Dimitrov, který své osobní zkušenosti detailně popsal.

Dimitrov vykazoval typické známky nemoci

Rodák z bulharského města Chaskovo novinářům řekl, že byl koronavirus poměrně drsný. Sportovec údajně vykazoval veškeré typické symptomy, které zatím lékaři popsali. Mezi ty se řadí například ztráta chuti a čichu, tělesná únava nebo zhoršené dýchání. Ačkoli už Grigor Dimitrov naskočil zpátky do tréninkového procesu, stále se ještě necítí úplně zdráv. Jeden den prý zvládne všechny naplánované aktivity, poté však musí věnovat několik hodin spánku a relaxaci.

Covid-19 se na slavném tenistovi podepsal také z hlediska psychiky. Když totiž obdržíte pozitivní výsledek testu a sledujete životní příběhy ostatních pacientů, začnou se vám hlavou honit černé myšlenky, jimiž si rovněž nepolepšíte. Nyní devatenáctý hráč světového žebříčku už bere hrozbu pandemie jako smutnou realitu a vyzývá veřejnost, aby se k bezpečnostním pravidlům stavěla zodpovědně. Jedině tak totiž můžeme společně bojovat, potažmo zvítězit.

Zdroj: Lequipe.fr

Nenechte si ujít

Velká banka v Česku má závažný problém. Hrozí, že ji odstřihnou od systému. Klienti už odcházejí

Banky by se měly obecně chovat tak, aby nevzbuzovaly žádné velké emoce, obzvlášť potom ty negativní. Na rozdíl od jiných podniků, jejich byznysu nejvíce svědčí to, když ho mohou dělat v klidu a nikdo o tom příliš nemluví. Ovšem ne vždy se to daří, obzvlášť když tomu absolutně nepřejí okolnosti. Začíná jít do tuhého Ve skutečně nezáviděníhodné pozici se ocitla Raiffeisenbank, která působí i v České republice. Kromě toho má ale své filiálky v mnoha zemích střední a východní Evropy. Tam se jí v posledních letech významně dařilo a dokázala zde vybudovat velmi silnou přítomnost. Jenže potom přišly nechvalně proslulé události roku 2022 a podnikání v Rusku, které tvoří jednu z největších částí celé banky, se stalo velkou přítěží. Na rozdíl od mnoha jiných západních společností však Raiffeisenbank na tamním trhu působí i nadále, a to navzdory výzvám nejrůznějších úřadů nebo i Evropské centrální banky, aby zemi opustila. Banka se sice chvíli snažila lavírovat, když tvrdila, že své tamní operace postupně utlumuje, ale jak to tak vypadá, byla to jen zástěrka. Naopak přicházejí informace o tom, že Raiffeisenbank je stále důležitějším hráčem pro celý ruský finanční systém. Navíc také v posledních dnech rozjela masivní nábor pracovníků, a to v tisících, což nevypadá, že by měla zemi opustit. Lidem už to vadí Jenže na mezinárodní scéně už to skutečně začíná vadit. Podle dostupných informací je toto podnikání trnem v oku Spojeným státům americkým. Ty do Rakouska vyslali svou ambasadorku, která měla představitelům banky sdělit, že pokud budou v tomto stylu pokračovat, hrozí celé bance odstřižení od amerického bankovního systému. To by pro každou, obzvlášť takto velkou banku představovalo obrovský problém. Zároveň jde o důkaz, že jde skutečně do tuhého a nikdo už se s tím nebude párat. Čtěte také: Banky v Česku se utrhly ze řetězu. Připraví vás o velké peníze, vymyslely fintu Je tu navíc i další negativní efekt, který spočívá v tom, že od Raiffeisenbank v České republice odcházejí mnohé firmy i klienti. Ti obvykle deklarují, že nechtějí podporovat banku, která takto úzce spolupracuje s ruským režimem a nepřímo ho podporuje, a to i finančně. Foto: Shutterstock [...]

Už to přišlo. Solární panely budou povinné pro všechny domy a byty v Česku. Byl stanoven termín, odkdy je musíte mít na střeše

Možná jste si říkali, že nějaké solární panely a fotovoltaické systémy vám mohou být ukradené. Někteří lidé jim zkrátka nedůvěřují a nevidí potřebu, proč by si je na své rodinné domy měli instalovat. Dosud to přitom byla skutečně svobodná volba, ale jak se ukazuje, to byla teprve první fáze. Teď přichází opravdový tlak a povinnosti. Je to opravdu výhodné? Pravdou je, že v našich zeměpisných šířkách a délkách je výhodnost fotovoltaických panelů na střechách domů přinejmenším diskutabilní. Naplno jich lze využívat jen na jaře a v létě, kdy do nich slunce skutečně pere na plné pecky. Jenže to je také období, kdy je spotřeba energií nejnižší. Je dlouho světlo a prakticky se netopí. Naopak na podzim a v zimě, kdy spotřeba elektřiny stoupá, nevyrobí fotovoltaika takřka nic. Jistě, je hezké být do určité míry soběstačný, ale je potřeba také počítat náklady. A solární technologie poskytovaná nejrůznějšími instalačními firmami není nejlevnější. Ačkoliv samotné panely jsou k mání velmi levně, firmy mají vysoké marže a hřeší na to, že lidé dostávají na systém dotaci. Ale i s ní stojí průměrná fotovoltaika nějakých 200 až 300 tisíc korun. je třeba si spočítat, jaká je návratnost takové investice. A také zohlednit to, že kvalita panelů i baterií časem degraduje a po určité době bude potřeba jejich výměna. Pakliže ale stále váháte, pravděpodobně vám nakonec stejně nic nezbude. Evropská unie totiž rozhodla, že fotovoltaické elektrárny budou povinné pro všechny veřejné i soukromé budovy. Včetně rodinných domů a bytových domů, jak informoval server PV Tech. Kdy začne být fotovoltaický systém povinný? 2025: Nově postavené veřejné a komerční budovy 2027: Rekonstruované veřejné a komerční budovy 2029: Nově postavené rodinné a bytové domy Později i pro starší domy Zatím se tedy rozhodlo pouze o tom, že si nový rodinný dům nepostavíte bez toho, aniž byste na něj dali fotovoltaický systém. Posléze to pravděpodobně bude rozšířeno i na rekonstrukce, což bude ještě bolestivější. Čtěte také: Za elektřinu, kterou vyrobí domácí fotovoltaika, dostanete ještě pokutu. Mohou to být tisíce korun za kilowatt Ovšem nelze vyloučit ani to, že povinnost se nakonec bude týkat i starších budov a rodinných domů, byť to zřejmě přijde na řadu až později. Vzhledem k plánům na to, že všechny, a to i ty starší domy, budou muset od roku 2030 splňovat určitou energetickou úspornost a tato kritéria se budou postupem času zpřísňovat, je to naopak velmi pravděpodobné. Foto: Shutterstock [...]

Léto 2024 bude nejhorší v historii, zjistili meteorologové. Už ví, jaké bude panovat v Česku počasí

Tak nějak už to všichni tušíme, a to podle vývoje počasí, které se v České republice odvíjí v posledních měsících od začátku roku. Nic není tak, jak jsme byli zvyklí. Zima v podstatě přestala existovat a zvláštní je také jaro, kde se střídají tropické teploty s velkými teplotními propady. Není to vůbec dobré Podle meteorologů je zaděláno i na to dosud nejparnější léto v historii. A to poté, co rok 2023 v tomto ohledu zlomil nejeden rekord. Jak se ale zdá, nevydrží to příliš dlouho. Podle meteorologů můžeme v příštích letech zažít sérii ještě většího oteplování, než na jaké jsme byli svědky doposud. “Pokud se podíváme na předpověď pro příští tři měsíce v dlouhodobém pohledu, zjistíme, že trend, který vidíme, pravděpodobně bude pokračovat. A rok 2024 bude soupeřit s tím předchozím o pozici nejteplejšího v historii, což je děsivé,” uvedla meteoroložka Chloe Brimicombe z Univerzity ve Štýrském Hradci pro server CNET. Meteorologové a vědci mají pochopitelně jasno, proč se tak děje a co to právě zažíváme. Naše klima, Českou republiku nevyjímaje, je stále teplejší v důsledku neustálého vypouštění emisí z fosilních paliv, což vede ke změnám počasí, kterých jsme právě svědky. Jen tak se to neotočí První náznaky toho, že letošní rok bude tím vůbec nejteplejším, už ostatně máme. Dle evropského centra Copernicus, které sleduje projevy klimatické změny, byl únor roku 2024 tím vůbec nejteplejším, a to v rámci záznamů vedoucích až do roku 1940. A přestože už se dělají určitá opatření, aby byl lidský faktor ve změně počasí omezen, je docela možné, že současné generace už se změny nedočkají, ale naopak se budou muset smířit s pokračováním tohoto trendu po dobu jejich životů. Je třeba se připravit na extrémní horka na pravidelné bázi, které budou provázet sucha, záplavy a bouře. Foto: Shutterstock [...]