Během uplynulé zimy se obavy z nedostatku zdrojů na vytápění naštěstí nenaplnily. Díky vyšším dovozům zkapalněného zemního plynu (LNG) ze zámoří, úsporám v domácnostech a podnicích a příznivému počasí se podařilo zajistit dostatek energie pro obyvatele České republiky. Nyní však česká energetika čelí ještě většímu úkolu: najít cestu, jak vyrábět elektřinu a teplo bez uhlí a zároveň zajistit spolehlivé dodávky energií pro následující desetiletí.
Potenciální rizika závislosti na dovozu elektřiny z Německa a Francie
Státem ovládaný provozovatel přenosové soustavy ČEPS před měsícem vyslal znepokojivý signál ve formě studie, která rozpracovává čtyři možné scénáře vývoje. Při rychlém odchodu od uhlí by se Česko mohlo stát rizikově importní zemí, závislou na dovozu elektřiny z potenciálně přebytkových zemí, jako jsou Německo a Francie. To by však nemuselo být zcela spolehlivé, protože není jisté, zda tyto země dokáží splnit své plány v oblasti energetiky.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela slibuje, že během letošního roku vypracuje novou státní energetickou koncepci. Na prvním místě se Česko musí zlepšit v energetických úsporách a posílit energetickou účinnost. Zároveň musí dohnat zbytek Evropy v oblasti obnovitelných zdrojů. Jádrová energetika však zůstává nezpochybnitelným základem české energetiky, s možností výstavby dalších jaderných zdrojů.
Úspory a jádro jako základ pro energetickou budoucnost
Aktuálně probíhá soutěž na výstavbu jednoho jaderného bloku v Dukovanech. Ten by měl dodávat první elektřinu do sítě v roce 2036. Vláda také zvažuje využití opce na další nový reaktor v Dukovanech a až dva v Temelíně. I když by tyto projekty přispěly k zajištění energie, stále nenahradí veškerý případný nedostatek elektřiny v první polovině 30. let. Navíc, v pozdějších letech budou muset nahradit původní dukovanské reaktory, které se předpokládá, že ukončí provoz v polovině 40. let. I malé modulární reaktory budou přibývat spíše volnějším tempem.
Plány na rozšíření jádrové energie a jejich dopad na energetickou bezpečnost
Česká republika tak stojí před výzvou nalezení efektivního mixu energetických zdrojů. Ten by zahrnoval jádrovou energii, obnovitelné zdroje a energetickou účinnost. K dosažení tohoto cíle bude nutné investovat do výzkumu a vývoje, zlepšení infrastruktury a podpory veřejného i soukromého sektoru. Vláda také musí být připravena na možnost, že evropské země nemusí splnit své plány v oblasti energetiky, a zajistit, že Česká republika bude schopna udržet bezpečný provoz elektrické sítě.
Elektromobilita, tepelná čerpadla a význam elektřiny v průmyslu
V této souvislosti je důležité zdůraznit roli elektromobility a tepelných čerpadel, které budou hrát stále větší roli v energetickém mixu. Elektřina také pronikne do dalších oblastí, například do výrobních procesů v průmyslu, jako jsou hutě nebo sklárny. To zvýší potřebu efektivního využití energie a inovací v energetickém sektoru.
Flexibilní energetická koncepce a spolupráce s evropskými partnery
Vzhledem k rychlému vývoji v oblasti energetiky a technologií je třeba, aby česká energetická koncepce byla pružná a schopna reagovat na nové výzvy a příležitosti. Spolupráce s evropskými partnery a sdílení znalostí a zkušeností může také přispět k úspěchu české energetické strategie.
Klíč k udržitelnému energetickému systému a prosperitě České republiky
Závěrem, česká energetická budoucnost vyžaduje strategické plánování a investice, aby byla schopna zvládat výzvy spojené s odchodem od uhlí a zajištěním spolehlivých dodávek energie pro občany. Rychlé rozšíření obnovitelných zdrojů, jádrové energie a energetické účinnosti je klíčem k udržitelnému energetickému systému, který zajistí prosperitu České republiky v nadcházejících desetiletích.
Foto: Shutterstock, zdroj: Consilium.europa, Aktualne, Energymonitor.ai
