23/05/2024

Od března 2024 zasáhla Českou republiku významná legislativní změna, která se dotkla důchodů osob zastávajících vysoké posty během komunistické éry. Zákon schválený parlamentem stanovil, že důchody se budou snižovat osobám, které mezi lety 1948 a 1989 vykonávaly klíčové role ve vládě, bezpečnostních složkách a justici. Důchody těchto prominentů jsou nyní postupně kráceny, což vyvolává širokou veřejnou debatu.

Důvod krácení důchodů

Za každý započatý rok, který jednotlivec strávil ve významné funkci komunistického režimu, se jeho důchod snižuje o 300 korun. Tato opatření se dotýkají jak politických, tak bezpečnostních pozic, nezávisle na tom, zda šlo o formální zaměstnání či nikoliv. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se podílí na identifikaci těchto osob a předává relevantní dokumentaci úřadům, které jsou za výplatu důchodů zodpovědné.

Proces identifikace a ověřování

V první vlně se podařilo identifikovat 200 osob, kterým již byly důchody upraveny. Dalších přibližně 1300 lidí je stále ve fázi ověřování. ÚSTR musel pro tuto účelovou identifikaci provést rozsáhlé pátrání v různých archivech, včetně okresních a krajských, kde mnozí z prominenty měli významný vliv.

Výzvy při identifikaci

Podle Kamila Nedvědického, náměstka ředitele ÚSTR, vyžadovalo někdy zjištění totožnosti a funkcí významné úsilí. V několika případech dotyčné osobnosti popíraly svou identitu, což komplikovalo proces ověřování. ÚSTR musel často sáhnout i po méně tradičních zdrojích, jako jsou místní stranické tiskoviny, kde se často objevovaly potřebné informace.

Foto: Shutterstock

Budoucí směřování legislativních změn

Kamil Nedvědický naznačil, že se počet osob, jejichž důchod bude krácen, může dále zvyšovat, avšak pouze do konce roku 2024. Po tomto datu, pokud nové osoby nebudou identifikovány a zařazeny do seznamu, nebude se na ně krácení vztahovat. Diskutuje se také o možném rozšíření zákona na další skupiny funkcionářů.

Diskuse mezi veřejností a politiky

Zákon vyvolal intenzivní debaty mezi politiky i v širší veřejnosti, přičemž se diskutuje, zda by mělo dojít k rozšíření působnosti zákona. Tato debata zahrnuje otázky, zda by se měly trestat i ty osoby, které po pádu komunismu prošly prověrkami a působily v bezpečnostních složkách nového režimu.

Foto: Shutterstock, zdroj: iDnes, Ceskyrozhlas

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *