Bůh jim do vínku nadělil obrovský talent, bohužel k němu ale jaksi zapomněl přibalit zdraví. Z příkladu Tomáše Rosického moc dobře víme, že taková kombinace rozhodně nepřináší nic dobrého. Prostřednictvím tohoto článku se zaměříme na mladé a perspektivní hráče z České republiky, kteří se s kariérou profesionálního fotbalisty v posledních letech předčasně rozloučili právě kvůli četným zraněním.
Jan Baránek
Svého času patřil mezi největší naděje tuzemské fotbalové školy. Účastnil se evropského šampionátu juniorů a v barvách klubu FC Viktoria Plzeň dosáhl dvou mistrovských titulů. Kvůli zdánlivě nevinnému zranění kolene, které si přivodil během pohárového utkání s Hlučínem, však pohádka Jana Baránka bohužel dojela na konečnou stanici. Odchovance ostravského Baníku postupně podstoupil tři náročné operace, snaha lékařů ovšem vyšla vniveč. Pokud by se talentovaný stoper rozhodl pokračovat doporučením navzdory, v horizontu tří let riskoval výměnu kolenního kloubu. Roku 2018 pověsil kopačky na hřebík. Fotbalu se nicméně věnuje i nadále, aktuálně působí jako asistent Luboše Kozla v mateřském Baníku.
Václav Kadlec
Český útočník Václav Kadlec létal nebezpečně blízko hvězd a ke své smůle se v obou případech popálil. Odchovanec pražských Bohemians se nesmazatelně zapsal do historie konkurenční Sparty, jejíž dres v průběhu let oblékal celkem třikrát. Mezitím zkoušel štěstí za hranicemi rodné země, představitele Eintrachtu Frankfurt ani FC Midtjylland ovšem nepřesvědčil. Několikanásobného reprezentanta brzdily vleklé zdravotní komplikace, zejména s koleny musel mít opravdu svatou trpělivost. Právě jejich vinou se ostatně v sedmadvaceti letech rozhodl definitivně opustit prostředí profesionálního fotbalu. Momentálně se věnuje převážně budování nové kariéry, mimo to však posílil amatérský klub Sokol Červené Janovice. Tam se sejde například s Tomášem Řepkou nebo Martinem Jiránkem.
Roman Polom
Dosud posledním odpadlíkem se stal osmadvacetiletý obránce Roman Polom, jehož kariéru profesionálního sportovce stíhala jedna zdravotní pohroma za druhou. Zásadní rozhodnutí člena silného sparťanského ročníku 1992, který čítá například Ladislava Krejčího, Jiřího Skaláka nebo Pavla Kadeřábka se vzhledem k okolnostem dalo očekávat. Do ostrého zápasu už totiž nenaskočil přes rok. Někdejší hráč pražské Dukly, Mladé Boleslavi, Hradce Králové, olomoucké Sigmy či českobudějovického Dynama se loučí poněkud nedůstojně. I takové konce však někdy ke sportu bohužel patří.