Ostudný debakl čtvrtfinálového klání prestižní Ligy mistrů byl v kombinaci s absencí jakékoli cenné trofeje jednoduše příliš. FC Barcelona se nejprve rozloučila s hlavním trenérem Quique Setiénem, jehož anabáze trvala pouhých sedm měsíců. Aby se španělský lodivod při balení kufrů necítil osaměle, společnost mu dělal sportovní ředitel Éric Abidal. Ani jeho přítomnost už podle vedení klubu nadále nebyla žádoucí. Mohou snad tyto dva odchody odstartovat radikální proměnu? Velký třesk podle zahraničních médií teprve začíná a žádný člen kádru si svou pozicí není jistý.
Totální krach Barcelony už si vybírá první oběti
Do domácí soutěže i evropských pohárů vstupovala FC Barcelona s nemalými ambicemi a navíc posílena o řadu výrazných tváří. Obrovský potenciál ovšem zazdila hned v zárodku. Klub pod vedením Ernesta Valverdeho dosahoval veskrze průměrných výsledků a krach v semifinálovém klání španělského Superpoháru stál hlavního trenéra místo. Tehdy se do hry vložil sportovní ředitel a vysloužilý obránce Éric Abidal, který vinu poměrně nešťastně svalil na fotbalisty. Ti prý záměrně nepracovali dostatečně tvrdě. Hvězdný Lionel Messi se vůči názoru svého někdejšího spoluhráče ostře vymezil prostřednictvím sociálních sítí a hádka dvou sportovních ikon málem vyústila v další odchod.
Plameny vášní ovšem postupně slábly a když na post kouče nastoupil zkušený Quique Setién, vše se zdálo býti v naprostém pořádku. Spokojenost ovšem vydržela pouze krátce. Pokud nějaký fanoušek kritizoval výkony katalánského celku v dobách přítomnosti Valverdeho, sledování zápasů během posledního půl roku mu muselo činit takřka fyzické utrpení.
Barcelona se vlastními chybami nejprve připravila o mistrovský titul. Následně předvedla vyloženě ostudný fotbal v rámci čtvrtfinálového klání Ligy mistrů, kde změřila síly s Bayernem Mnichov. Slavný Camp Nou zažil drtivou porážku 2:8, kterou jako první odnesl jednašedesátiletý Setién. Hned po něm si svých “pět švestek” sbalil i výše zmíněný Éric Abidal. Tomu klub skrze oficiální webové stránky jen stroze poděkoval za profesionalitu, nasazení, obětavost a odhodlání.
Průřez kariérou francouzského obránce Érica Abidala
Dnes už čtyřicetiletý Éric Abidal začínal jako amatérský fotbalista AS Lyon Duchère, odkud později pronikl do profesionálních pater. Na domácí scéně hájil barvy klubů AS Monaco, Lille OCS či Olympique Lyon, jemuž výrazně pomohl ke třem mistrovským pohárům. Největších týmových úspěchů však dosáhl až během působení v katalánské Barceloně. Dva skalpy Ligy mistrů, stejný počet vítězství v Superpoháru UEFA a čtyři tituly španělského mistra ostatně hovoří za vše. Šikovného obránce, který dvakrát přerušil kariéru kvůli nádoru na játrech, využívala taktéž francouzská reprezentace. Kariéru fotbalisty oficiálně ukončil v roce 2014. Tehdy hrál za řecký Olympiakos Pireus.
Zdroj: FC Barcelona