Základní fázi Fortuna ligy se navzdory nepřízni osudu povedlo dotáhnout do zdárného konce a fanoušci se nyní mohou těšit na nadstavbu, která odstartuje během nadcházejícího víkendu. Tu trochu volného času proto využijme k bilancování nad vším, co se v úvodní části nejvyšší fotbalové soutěže na území České republiky povedlo. Je jasné, že hodně pozornosti si pro sebe ukradli především slavističtí lídři průběžné tabulky. Pochvalu si ale rozhodně zaslouží i jiní.
Hvězdné opory Sešívaných opět bodovali
Jak už bylo řečeno v úvodní pasáži, debaty o nejlepších mužích základní fáze Fortuna ligy se prostě nemohou obejít bez zástupců Slavie. Tam si uznání zaslouží především brankář Ondřej Kolář, jenž letos překonal ligový rekord v počtu vychytaných čistých kont a všeobecně odváděl výkony vysoce převyšující úroveň českého fotbalového prostředí. Je sice pravdou, že sebevědomé výpady proti soupeřovým hráčům se mu jednou mohou krutě vymstít, zatím se tak ovšem nestalo ani na úrovni evropských pohárů. Přesně takoví brankáři se ve světě těší obrovské popularitě a pětadvacetiletý rodák z Liberce díky tomu pravděpodobně odejde do zahraničí už v průběhu blížícího se léta.
Kromě talentovaného strážce svatyně se musíme zastavit také u Tomáše Součka, jenž si své první zahraniční angažmá vymodlil v průběhu zimní přestávky, kdy odešel do anglického West Hamu formou hostování s opcí. Hned poté si navíc vysloužil titul Fotbalista roku 2019. Podzimní část sezóny však ještě strávil v Edenu a výrazně přispěl k úspěšnému tažení Ligou mistrů či domácí nejvyšší soutěží. Hlavně díky jeho neskutečné formě se Slavii podařilo přezimovat v čele tabulky s komfortním náskokem šestnácti bodů před druhou Plzní.
Příchod Adriána Guľy probudil Plzeň k životu
Pavel Vrba se na konci podzimní části po druhé rozloučil s Plzní a vydal se trénovat bulharský celek Ludogorec Razgrad. Tentokrát se však s jeho odchodem mnoha fanouškům ulevilo. Ačkoli jsou Západočeši přerovskému rodákovi hodně zavázaní, poslední dobou to pod jeho vedením jednoduše neklapalo a beze změny mohla sezóna dopadnout velmi bolestivě. Na místo hlavního kouče přišel čtyřiačtyřicetiletý Adrián Guľa, jenž od samého začátku přinášel svěží vítr a moderní způsoby trénování. Dá se říci, že hře Viktorie znovu vtiskl tvář. Slovenskému taktikovi se podařilo smazat ohromný náskok Slavie a zasadit do sestavy několik šikovných mladíků. Především Pavel Bucha se v plzeňském dresu dokonale zabydlel a dost možná si vybojuje také pozvánku do českého národního týmu. Právě díky trenérově poctivé práci je cesta k ligovému titulu stále otevřená a pokud se tak nestane nyní, v ročníku příštím budou naděje určitě obrovské.
Nenahraditelný Kanga se opravdu vytáhl
Pražská Sparta se do nadstavbové skupiny o titul překvapivě kvalifikovala ze třetího místa v tabulce, ačkoli by takový výsledek ještě před pár týdny tipoval jen málokdo. Svěřenci Václava Kotala se konečně představili v lepším světle a pochvalu si zaslouží především gabonský záložník Guélor Kanga, který má slušně nakročeno k titulu nejlepšího střelce celé soutěže. Dohromady se prosadil už dvanáctkrát a na dalších pět branek přihrál svým spoluhráčům, takže z hlediska klubové produktivity nemá konkurenci. Svérázný fotbalista se po několika dřívějších skandálech hodně zklidnil, dokonce i na trávnících si důsledně hlídá chování. Zdá se neuvěřitelné, že ze strany letenského klubu údajně nepanuje zájem o prodloužení spolupráce, která vyprší s úderem léta. Sparťané sice hodně věří Bořku Dočkalovi, jenže ten na své dřívější výkony po návratu z marodky zatím nenavázal a pro nikoho dalšího není role lídra příliš vhodná.
Nepatrné bodové rozdíly v tabulce
Bodové rozdíly mezi jednotlivými prvoligovými kluby snad ještě nikdy nebyly tak minimální. Atraktivitě celé soutěže to samozřejmě jenom prospělo, protože do poslední chvíle nebylo jasné, jakou budou mít nadstavbové oddíly podobu a diváky u televizních obrazovek o to více bavilo utkání sledovat. Ačkoli se ve skupině o titul nakonec poperou vesměs osvědčení harcovníci, pochvalu si nepochybně zaslouží také Slovácko, České Budějovice nebo Bohemians 1905, tedy týmy, od kterých se žádné zázraky neočekávaly. Klub z Uherského Hradiště se totiž do předních linií nikdy příliš nehnal, Jihočeské Dynamo hrálo první sezónu mezi elitou po dlouhé pauze a Klokany na konci podzimní části dělilo jen šest bodů od sestupových vod. Výsledky, kterých tyto tři kluby navzdory předpokladům dosáhly, si zaslouží obrovské uznání.