Více než 100 tisíc let trval souboj mezi dvěma druhy lidí – moderními lidi (Homo sapiens) a neandrtálci (Homo neanderthalensis). Neandrtálci se objevili před více než 400 tisíci lety, a tak byli dlouhou dobu jedinými lidskými obyvateli Evropy a blízkého východu. Poté přišli moderní lidé, kteří se vyvinuli v Africe před zhruba 200 tisíci lety. Postupně se rozšířili do ostatních částí světa, včetně oblastí, které obývali neandrtálci.
Soužití moderního člověka a neadrtálce
Oba druhy žily určitou dobu vedle sebe. Moderní lidé pronikali do nových částí světa a setkávali se tak s neandrtálci. Žili ale spíše odděleně, mezi sebou spíše soupeřili než že by se jednalo o přátelské soužití. Vychází se z genetických výzkumů. To, jaký ve skutečnosti byl vztah mezi těmito druhy nemůžeme s jistotou tvrdit. Lze vycházet pouze z archeologických nálezů a genetických výzkumů. Z genetických výzkumů vyplývá, že docházelo k určité míře mezidruhového mísení. Toto mezidruhové mísení představuje jednu z kapitol lidské evoluce a připomíná nám, že jsme všichni součástí jednoho velkého příběhu lidského rodokmenu.
Kdo zvítězil?
Díky vyššímu stupni inteligence a kulturnímu rozvoji, druh moderního člověka Homo sapiens zvítězil nad neandrtálci Homo neanderthalensis. Moderní lidé měli vyspělejší nástroje, zdokonalovali svůj lov, sběr potravy, vytvářeli efektivnější společenské struktury. Díky tomu se moderní člověk rychle rozrůstal a zabíral tak nové a nové oblasti, tím utlačoval neandrtálce a vytlačovali je na méně příznivá a úrodná místa. Dalším vlivem, nebo důvodem, proč Homo sapiens jako druh zvítězil je, změna klimatu, na které se neandrtálci nepřizpůsobili, jejich adaptace na nové drsnější podmínky nebyla tak rychlá a kvalitní, jako u Homo sapiens.
Neandrtálci a jejich otisk
Jisté je, že moderní lid z tohoto souboje vyšel jako vítěz, ale neandrtálci zanechali svůj otisk v našem genomu a biologickém odkazu na minulost. Na základě výzkumů víme, že moderní lidé, krom subsaharskou Afriku, mají malý ale významný podíl neandrtálské DNA ve svém genomu – to má vliv například na náš imunitní systém, na naši kůži, vlasy. Některé studie poukazují na to, že tento gen může mít vliv i na to, jak se dotyčný/dotyčná přizpůsobuje na nové prostředí. Lidé evropského původu mají vyšší podíl neandrtálského DNA než populace afrického původu.
Foto: Shutterstock, zdroj: sciencealert, DailyMail, TheGuardian
