Nezaměstnaní lidé budou dostávat podporu již od prvního měsíce. I v případě obdržení odstupného, ačkoli dosud museli čekat i několik měsíců. Od ledna bude ale přísnější opakované čerpání této podpory. Cílem je ušetření a zátah na spekulanty.
Už za první měsíc
Podpora v nezaměstnanosti bude od příštího roku vyplácena už od prvního měsíce po ukončení pracovního poměru. Půjde o všechny uchazeče včetně těch s odstupným, odbytným nebo odchodným. Musí ovšem splnit nějaké podmínky. Jaká je momentální situace?
Uchazeč o zaměstnání s nárokem na odstupné začne podporu dostávat až po jeho „vyčerpání“. Pokud tedy odstupné činilo 3 měsíční platy, podpora mu přijde až 4. měsíc. Jde jen o odklad, nikoli ztrátu nároku nebo krácení. Až na výjimky, kdy si ještě dřív najde novou práci.
Návrat starých pravidel
Odložení podpory prosadil ministr práce Jaromír Drábek za TOP09 v roce 2011. Od ledna se tak vrací původní pravidla, kdy podpora náleží od prvního měsíce bez ohledu na situaci uživatele. „Odstupné, odchodné nebo odbytné mohou tak uchazeči o práci využít jako satisfakci při ukončení pracovního poměru bez vlastního zavinění,“ vysvětluje Marian Jurečka.
Konec kompenzace odstupného
Změnu prosadilo MPSV, balíček už schválil parlament, takže zbývá jen podpis prezidenta. Současně ovšem končí tzv. kompenzace. Tu poskytovaly úřady práce uchazečům s nárokem na odstupné, kterým ho však zaměstnavatel nevyplatil. Stát tak vyplatí peníze za firmu, od které sumu následně vymáhá, obvykle dosti komplikovaně.
Aktuálně dosahuje kompenzace 65 % průměrně mzdy konkrétního zaměstnance, stát ji vyplácí po celou dobu, kdy by mu odstupné normálně náleželo. „Oproti podpoře však kompenzace nemá hodní limit. Někdy se objevily o případy, kdy právě kompenzace přesahovala 100 000 Kč,“ podotýká ministerstvo.
Boj se zneužitím
Dalším důvodem kroku bylo zneužívání tohoto mechanismu. „Institut využívali zcela účelově ti, kterým po ukončení zaměstnání není vyplaceno odstupné a pak využívají evidenci na úřadu práce právě kvůli kompenzaci. Reálnou snahu najít si novou práci však nemají. Když sumu obdrží, často nastoupí do už předem dohodnuté práce,“ uvádí úřad.
Ministerstvo vidí kompenzaci jako nadstandard, který jde nad rámec ochraně zaměstnanců. Tu přitom řečí zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. V souladu s ním může stát vyplatit mzdové nároky zaměstnance za 3 kalendářní měsíce. Ovšem jen do maxima 1,5 násobku průměrně mzdy za minulý rok.
Zpřísnění opakovaného čerpání
Dalším podstatným krokem jsou přísnější podmínky pro opakované čerpání podpory v nezaměstnanosti. Dle dosavadních pravidel ji totiž lidé nemusí čerpat celou. Během jejího pobírání mohou nastoupit do nové práce. S tím je však spojena problematická možnost se o podporu znovu přihlásit po 3 měsících práce.
Při takovém kroku totiž dostanou opět plnou výši, nikoli jen původní zbývající část. Objevují se tedy lidé cyklicky využívající tento mechanismus. Těsně před koncem podpory nahlásí novou práci. Za 3 měsíc jsou opět na úřadě a dostanou opět plnou podporu. Dle nových pravidel se mohou o novou přihlásit nejdříve za půl roku.
Hrátky s podporou
V praxi úřadu práce tak objevují případy jasně opakujícího se vzorce. Uchazeč vlastně střídavě žádá podporu a mezitím nastupuje do krátkodobých pracovních vztahů. V práci končí dobrovolně a bez reálného důvodu, i na straně zaměstnavatele je zájem o setrvání zaměstnance. Z důvodu čerpání podpory ale dochází k zániku zaměstnaneckého poměru.
Pro nárok na čerpání podpory opakovaně během 2 let tak bude muset pracující nově odpracovat mezi evidencemi delší dobu. Nově to bude 6-9 měsíců. Současně bude platit i aktuální podmínka, tedy mít v posledních 2 letech před zařazením do evidence odpracováno minimálně 12 měsíců. Vždy musí jít o činnost, ze které se platí odvody.
