Evropské unii už nějakou dobu vévodí hlavně témata Green Dealu. Konec provozu plynových kotlů, boj se spalovacími motory, přechod na obnovitelné zdroje a vodík. Tyto okruhy si vzali za své špičky politických reprezentací, firmy i mnoho domácností.
Pro „záchranu“ klimatu a zvrácení směřování vývoje planety je však aktuální nastavení opatření dle vědců nedostatečné. Bude třeba obecně přitvrdit, což má zajistit nová koncepce pro rok 2040. Tu se chystá prezentovat právě Evropská komise.
Hlavně žádné úlevy
V minulých letech dosáhl globální růst teplot nových rekordů. Experti napříč vědeckými obory se tak obávají, že jsme už za hranicí ovlivnitelného růstu. Konkrétně se jedná o posun o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým obdobím naší civilizace. Je proto na místě pokračovat ještě silněji v dosavadních opatřeních, hlavně stran redukce emisí skleníkových plynů.
Právě to je důvod, proč bude Evropská komise představovat novou koncepci boje s klimatem, konkrétně cíle do roku 2040. Právě do něj chce dosáhnout snížení emisí o 90 %. Je tak jasné, že přijdou další drakonické kroky, které už jasně vytyčil už probíhající Green Deal.
Aktuální plány a koncepce
EU má momentálně stanovené cíle pro roky 2030 a 2050. Jedná se především o využití vodíku jako paliva, plný přechod na obnovitelné zdroje energie a v neposlední řadě rozšiřování elektromobility a související infrastruktury. Ta nemá figurovat jako dominující systém jen v osobní, ale především v nákladní dopravě.
Již existující odvážný terč
EU se ale ani nyní nedrží ve svých záměrech nijak zkrátka. V rámci honu za zelenou budoucností chce do roku 2030 snížit emise CO2 o 55 % proti roku 1990. Klimatická neutralita má totiž přijít právě s rokem 2050.
Srdcem tohoto plánu se stal balíček předpisů známý pod názvem „Fit for 55“, pro který je Green Deal jakýmsi základním pilířem. Problém je ovšem milník uprostřed, tedy rok 2040. Ačkoli politici pracují s roky 2030 a 2050, jejich prostředek je jedním z kritických bílých míst.
Poradní výbor má jasno
Poradci pro tuto oblast mají však podle všeho jasno. Pečlivé zvážení tří možností vývoje pro rok 2040 se jako reálný jeví jen jeden postup, konkrétně snížení emisí o 90 – 95 %. To nijak neovlivňuje závazky plynoucí z tzv. Pařížské dohody z roku 2020, kterou přijaly smluvní strany Rámcové úmluvy OSN.
Současně s tím výbor důrazně varuje, že prodleva v těchto krocích povede ke změnám, se kterými už nebudeme schopni nic provést. Katastrofa v rámci klimatické změny by nevratně ovlivnila životy miliard lidí, potažmo všechny ekonomiky světa.
Rozhodné Německo
To je největší ekonomikou EU a hlasem společným ještě s desítkou dalších států vyzývá komisi, aby s projekty a záměry neváhala. Současně se stát obrátil také k domácnostem a vyzval je k odpovědnosti a příkladnosti. Zmíněný soubor Fit for 55 je sice výkonným nástrojem, dle vědců se však dalším krokům ani tak nevyhneme.
Plány a realizovatelnost
Už dnes ovšem záměry Evopské komise a tedy i celé EU naráží na dva problémy. Společenskou poptávku a technickou realizovatelnost. Hodně avizovaných kroků totiž funguje včetně časového rámce perfektně na papíře, uvedení do skutečnosti však pokulhává.
Nemluvě o tom, že prakticky každý způsob pohonu jakéhokoli zařízení s sebou nese nějakou „špinavou“ část. Nelze zkrátka mít energii, která by byla najednou bezpečná, zelená, spolehlivá, cenově dostupná a dlouhodobě udržitelná. Například vodík je čistou metodou provozu, jeho výroba se však pohybuje ještě v oblasti metod generujících solidní znečištění.
Foto: Shutterstock
EU stále více připomíná chovance v ústavu za vysokou zdí. Snad se to teď , po volbách, změní.