Od října letošního roku platí nová pravidla pro pracovní dohody, konkrétně pro dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Tato novela zákoníku práce přináší pro dohodáře několik významných změn, které se týkají nejen samotných pracovních podmínek, ale i finančních omezení. Zaměstnavatelé se teď ocitají v situaci, kdy musí zvážit, jak tyto nové podmínky ovlivní jejich dosavadní praxi využívání dohod.
Po odpracování 180 dnech zaměstnanecká smlouva?
Jedním z klíčových prvků novely je poskytnutí nároku dohodářům na příplatky za práci o víkendech, svátcích a v noci, včetně náhradního volna. Zaměstnavatelé jsou povinni informovat dohodáře o průběhu práce a sdělovat jim harmonogram práce nejméně tři dny dopředu. Nově mají dohodáři i možnost požádat o přechod na klasickou zaměstnaneckou smlouvu po odpracování alespoň 180 dní v předchozích dvanácti měsících.
Další významnou novinkou je nárok dohodářů na pracovní volno z důvodů obecného zájmu, jako jsou návštěva lékaře, účast na svatbě nebo darování krve. Navíc od ledna 2024 budou mít nárok i na dovolenou, která se bude počítat na základě odpracovaných hodin.
Přísnější podmínky, než požaduje EU
Adam Hussein z advokátní kanceláře BDO Legal vysvětluje, že novela zákoníku práce reaguje na shodu v Evropské unii a zdůrazňuje důležitost poskytování standardních pracovních podmínek pro všechny pracovníky.
Tomáš Procházka, expert na pracovní právo z advokátní kanceláře AegisLaw, však upozorňuje na to, že některé změny jsou implementovány přísněji, než je požadováno evropskými předpisy. Varuje před možnými různými formami řetězení dohod nebo přechodem k práci na živnostenský list, což může být reakcí firem na růst mzdových nákladů.
Nové limity pro dohody a obavy zaměstnavatelů
Další klíčovou změnou pro dohodáře jsou nové limity pro odvody sociálního pojištění. Nově se pojištění bude muset odvádět od výdělku nad 25 procent průměrné mzdy u jednoho zaměstnavatele a od výdělku ve výši 40 procent průměrné mzdy u více zaměstnavatelů. To přináší vyšší administrativní zátěž pro zaměstnavatele a může omezit přitažlivost dohod pro některé dohodáře.
Změny vyplývající z novely zákoníku práce jsou však vnímány mnohými zaměstnavateli jako zátěž. Firmy mají obavy z vyšší administrativy a nákladů spojených s novými pravidly. Některé firmy již naznačují, že uvažují o zrušení pracovních dohod a hledají alternativy, jak udržet flexibilitu a omezit náklady.
Petr Douda, mluvčí personální společnosti Randstad ČR, upozorňuje, že novela zvýší administrativní náročnost pro firmy a může vést k optimalizacím na hraně zákona, jako je řetězení dohod nebo přechod k práci na živnostenský list.
Obavy z černé ekonomiky a reakce firem
S obavami ze zvýšené administrativy a nákladů spojených s novými pravidly se některé firmy obávají, že to může vést k nárůstu pracovníků pracujících na černo nebo k využívání podvodných zprostředkovatelů. Firmy, které dosud využívaly pracovní dohody především kvůli flexibilitě, nyní musí posoudit, zda je nová legislativa nezvýší administrativní zátěž a náklady natolik, že se jim vyplatí hledat alternativy.
Jiří Halbrštát, šéf náboru personální společnosti ManpowerGroup, věří, že se situace uklidní a firmy si postupně zvyknou na nová pravidla. Nicméně varuje, že některé firmy mohou hledat flexibilitu na černém trhu nebo outsourcovat práci.
Obavy z černé ekonomiky a možného přesunu pracovníků na černo sdílí i někteří zástupci firem jako Home Credit nebo Geis CZ. Firmy
Foto: Shutterstock, zdroj: Advokatnidenik, Mesec, Aegislaw
Se ani nedivím, že firmy nebudou uzavírat DPP a DPČ. V podstatě se dnešní podmínky shodují s HPP. Jsou ještě komplikovanější administrativně.