22/05/2024

Home office se vlivem pandemie koronaviru stal naší běžnou součástí a i dnes vzbuzuje mezi zaměstnanci a zaměstnavateli pozornost, především kvůli novele zákoníku práce. Na co máme nárok?

Zatímco v zahraničí byl home office využíván už dávno, v České republice se tento pojem začal více skloňovat až v souvislosti s pandemií koronaviru. Možnost práce z domova chtějí zaměstnanci i zaměstnavatelé využívat i nadále. Tyto změny vedly ministerstvo práce a sociálních věcí k tomu, aby se v chystané novele zákoníku nastavila jasná pravidla.

Práce na dálku? Dohoda má být sepsána písemně

Dle stávající právní úpravy zaměstnavatel nemůže nařídit takzvanou práci na dálku. Podle zákoníku práce je závislá práce vykonávaná na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném místě dle dohody. Pro takové místo musí být vytvořena dohoda. A to buď formou zvláštního ujednání přímo v pracovní smlouvě nebo separátně. Ať už v první či druhé variantě musí být dohoda sepsána písemně. Výpovědní doba pro dohodu o práci na dálku má být patnáctidenní pro obě strany, pokud není dohodnuto jinak.

Novela zákona nepřináší žádné omezení ohledně místa výkonu práce. V praxi má platit, že domácké pracoviště, tedy konkrétní místo výkonu práce odlišné od pracoviště zaměstnavatele, by mělo být způsobilé k výkonu práce a má splňovat všechny požadavky pro bezpečné vykonávání práce, oblasti požární ochrany a hygienické standardy.

Návrh také počítá s tím, že zaměstnavatel bude moci v určitých případech výkon práce na dálku nařídit. Ale jen za předpokladu, že to stanoví opatření orgánu veřejné moci podle jiného zákona. Zde se vychází právě z pandemie koronaviru – tedy po dobu trvání pandemie a jen na nezbytně nutnou dobu. V takovém případě se už nebude uzavírat žádná zvláštní písemná dohoda.

Zaměstnanec pak bude povinen na výzvu zaměstnavatele bez odkladu písemně určit místo, na kterém mu zaměstnavatel práci na dálku může nařídit. Tak zní návrh tohoto ustanovení. Jestliže zaměstnanec nemá žádné způsobilé místo pro výkon své práce na dálku, nebude množné mu home office nařídit.

Jak se bude řešit náhrada nákladů?

Home office s sebou přináší také výdaje spojené s vykonáváním práce. Zaměstnavatel je proto povinen platit náhradu nákladů, vznikajících zaměstnanci při výkonu práce na dálku. Tato povinnost vyplývá i z dosavadního znění zákoníku práce. Tzv. závislá práce je zaměstnání, vykonávané na náklady zaměstnavatele.

Dříve se příliš neřešilo to, zda je zaměstnavatel povinen svým zaměstnancům hradit veškeré náklady spojené s výkonem práce z domova, jako spíš to, jak se tyto náklady počítají. Výpočet náhrad nákladů je v praxi příliš nákladný a složitý. Proto ministerstvo přichází s variantou paušálu. Zaměstnavatelé by mohli uhradit náklady ve skutečné výši nebo platit náhradu nákladů paušálně.

Výpočet paušálu:

  • Paušál má být úhrnem průměrných nákladů za elektřinu, plyn, tuhá paliva, dodávku tepla, dodávku vody, odvoz odpadu a svoz odpadních vod.
  • Paušální částka ve výši min. 2,80,- Kč za každou započatou hodinu na home office vychází z dat Českého statistického úřadu.
  • Částka by se měla upravovat každého 1. ledna vyhláškou ministerstva vnitra nebo mimořádně, pokud průměrné náklady podle ČSÚ stoupnou více jak o 20 %.

Novela zákona říká, že se paušál nebude poskytovat automaticky, ale jen tehdy, pokud si to obě strany sjednaly písemně nebo tuto variantu zaměstnavatel upravil vnitřním předpisem.

Tak, jakým způsobem je paušál navržen, nemusí být pro zaměstnance tou nejvýhodnější variantou! Paušál totiž neobsahuje všechny náklady, které by zaměstnanci mohly vzniknout. Paušál opomíjí například internetové připojení a opotřebení nábytku.

Pokud se zaměstnanec se svým zaměstnavatelem dohodl na paušálu, musí všechny další náklady nadále prokazovat. Je proto otázkou, zda zaměstnavatelé raději nebudou preferovat stávající model, bez vyčíslení tzv. paušálu, kdy má zaměstnanec nárok pouze na náhradu jím uplatněných a prokazatelných nákladů vynaložených při práci doma. Náhrady zaměstnavatel vyplácí ve výplatním termínu. A protože náhrada není součástí mzdy, nepodléhá odvodům ani zdanění.

Foto: Shutterstock

Nárok na home office? Od toho ministerstvo ustoupilo

Původní návrh novely zákona říkal, že někteří zaměstnanci měli nárok na práci z domova. Jednalo se například o situaci, kdy pečovali o dítě mladší 15 let nebo pečovali o osobu závislou na pomoci jiného. V současné verzi už práce z domova nároková není.

V původní verzi ministerstvo navrhovalo, aby měl zaměstnavatel povinnost vyhovět žádosti uvedené skupiny zaměstnanců o home office, nebrání-li tomu povaha vykonávané práce nebo provozní důvody. S návrhem však narazilo na problém.

Jestliže by byla práce na dálku nároková, jednalo by se v takovém případě o zcela mimořádnou administrační a finanční zátěž pro zaměstnavatele. Na to v připomínkách poukázala Hospodářská komora ČR. V praxi by to znamenalo, že u všech zaměstnanců pracujících v administrativě, nebude možné jejich žádosti na práci na dálku odmítnout. Navrhovaná úprava by se tak dotkla téměř všech zaměstnavatelů a to v obrovském rozsahu. Problém by vznikal především s nově nastoupenými zaměstnanci, se kterými by zaměstnavatel neměl dostatečný kontakt, a tak by byla potíž je řádně zaučit.

Vlna kritiky

Vlna kritiky tak smetla návrh nárokového home office ze stolu. Zároveň se v novém změní snižuje věk dítěte u těch zaměstnanců, kteří o dítě pečují, na devět let (minimum požadované evropskou směrnicí je věk dítěte osm let).

Evropská směrnice nestanovuje, že by členské státy měly zakotvit nárok na home office. Pokud však zaměstnanci pečují o dítě nebo osobu vyžadující péči, má zaměstnavatel umožnit takovým zaměstnavatelům pružnou pracovní dobu, kam lze mimo jiných nástrojů zařadit i práci z domova.

Pečující zaměstnanec může svého zaměstnavatele požádat písemně o výkon práce na dálku, zaměstnavatel však nemusí jeho žádosti vyhovět. Případné zamítnutí však musí odůvodnit písemně, jako je tomu u celé řady rozhodnutí. Tato formální povinnost je terčem zaměstnavatelských svazů. Ty poukazují na to, že se zvýší náklady zaměstnavatelů, ale zaměstnancům to prakticky ničemu nepomůže.

Foto: Shutterstock, zdroj: Penize, Zakonyprolidi, Finance