"File:Michael Frolik - Winnipeg Jets.jpg" by Lisa Gansky is licensed under CC BY-SA 2.0 / Původní fotografie byla upravena oříznutím a změnou velikosti
Co mají společného Pavel Patera, Martin Procházka, Tomáš Plekanec, František Kaberle, Tomáš Kaberle, Marek Židlický, Tomáš Vokoun a Jaromír Jágr? Všichni získali alespoň jednu trofej z reprezentačních akcí, hrávali v zámořské NHL a navrch pocházejí z kladenské hokejové školy. Ta se na tuzemské poměry těší nebývale vysoké úspěšnosti, co se produkce kvalitních hokejistů týče. Ani v téhle době není počet odchovanců středočeského klubu v National Hockey League zanedbatelný, ačkoli se zlatými časy na přelomu tisíciletí se to rozhodně srovnávat nedá.
Michael Frolík
Dnes už dvaatřicetiletý Michael Frolík si v mládí vysloužil přezdívku “nový Jágr”, protože stejně jako legendární útočník opanoval pozici pravého křídla, disponoval obrovským talentem a navíc už v útlém věku zamířil do zahraničí. Věčné srovnávání se ale nakonec ukázalo spíše jako prokletí. Ačkoli kladenský odchovanec zanechal v každém zámořském klubu výraznou stopu (vystřídal jich zatím pět), velikosti “originální” osmašedesátky nikdy nedosáhl. Do NHL poprvé nakoukl v sezóně 2008/2009, kdy oblékl dres Floridy Panthers. Tam z hlediska produktivity zažil enormně povedené časy, na které dlouhou dobu nedokázal navázat.
Ačkoli jej po přesunu do Chicaga Blackhawks v roce 2011 čekalo hubenější období po osobní stránce, v rámci celého týmu dokonal úspěch, jímž se mohou chlubit jen čtyři odchovanci středočeského klubu – získal prestižní Stanley Cup. V minulém roce byl jednou z nejvýraznějších tváří na hokejovém mistrovství světa, když v základní skupině nastřílel sedm branek a připsal si i stejný počet asistencí. Na klubové scéně už se mu bohužel tolik nedařilo a proto byl z Calgary Flames začátkem letošního roku poslán do Buffala. Základní část sezóny zakončil se ziskem čtrnácti kanadských bodů a přestože do starého železa ještě určitě nepatří, jeho budoucnost zůstává nejistá.
Jakub Voráček
Ani třicetiletý Jakub Voráček nevstoupil do právě probíhající (nebo spíš přerušené) sezóny v tom nejlepším možném rozpoložení. Na rozdíl od Frolíka se ovšem dokázal od neúspěšných začátků oprostit a následně se znovu rozjet ve velkém stylu přesně tak, jak jsou u něj fanoušci klubu Philadelphia Flyers zvyklí. Fenomenálního Davida Pastrňáka se mu sice dohnat nepodařilo, i tak ovšem s šestapadesáti kanadskými platí za druhého nejproduktivnějšího Čecha v zámořské NHL. Ryšavý sympaťák se za hranicemi naší země pohybuje již od roku 2006, kdy nastupoval za kanadský juniorský tým Halifax Mooseheads. Odtud se později prosadil do Columbusu Blue Jackets, kde však odehrál jen tři ročníky a následně odešel k “Letcům”, jejichž barvy s výjimkou výlukové přestávky nepřetržitě hájí až dodnes. Stanley Cup mu sice zatím zůstává zapovězen, ale může se pyšnit alespoň titulem mistra světa z roku 2010, kdy podceňovaný český tým zvládl nemožné.
David Krejčí
No dobře, v případě čtyřiatřicetiletého Davida Krejčího tak trošku podvádíme. Nejedná se totiž o kovaného odchovance kladenské hokejové školy. Šikovný střední útočník začínal v rodném Šternberku, odkud později putoval po několika českých klubech. Ve čtvrté třídě nastupoval za Olomouc, další dva roky strávil v Třinci a bezprostředně před odchodem do zahraničí si střihl jednu sezónu za kladenské juniory. Jelikož angažmá ve středočeském klubu předcházelo hráčově zámořské misi, troufneme si tvrdit, že na jeho další profesní život mělo zásadní vliv a zaslouží si zde být zmíněno. Spoluhráč Davida Pastrňáka patří dlouhá léta k oporám Bostonu Bruins a stejně jako v případě Zdeno Cháry si fanoušci už prostě nedokáží představit, že by nastupoval v jiných barvách. Každoročně navíc opanuje přední příčky kanadského bodování nejen svého týmu, ale celé soutěže.
Radko Gudas
Mezi kladenské odchovance pak bezpochyby můžeme započítat i řízného beka Radko Gudase, který sice úplně první hokejové krůčky učinil v Berouně, nicméně v pozdějším věku se přesunul právě do přípravky středočeského klubu. Třicetiletý reprezentant působí v zámoří od roku 2009. První tři sezóny však strávil cestováním po nižších soutěžích. Do nejslavnější hokejové ligy světa poprvé nakoukl až v sezóně 2012/2013, kdy dostal příležitost v kádru Tampy Bay Lightning. Poměrně výraznou stopu zanechal také po boku Jakuba Voráčka ve Philadelphii, jenže na začátku aktuálního ročníku byl z nepochopitelných důvodů vyměněn do Washingtonu. Tam to sice na prodloužení spolupráce nevypadá, ale Gudas se o práci ani tak určitě nemusí strachovat. Takových zadáků, jako je on, už totiž mnoho nezbývá.
