Čekalo se víc. Fotbalisté, kterým březnový reprezentační sraz příliš nesedl

Česká fotbalová reprezentace absolvovala březnový kvalifikační program, během kterého zaznamenala jednoznačné vítězství nad Estonskem, sympatickou remízu proti favorizované Belgii a bohužel také poměrně smutnou porážku na Britských ostrovech, kde jí cestu zkřížil národní výběr Walesu. Čtyřbodovému zisku bychom za normálních okolností upřímně tleskali, vzhledem k předvedeným výkonům se však nelze ubránit obrovskému zklamání. Přestože mužstvo pod trenérskou taktovkou Jaroslava Šilhavého šlapalo jako dobře promazaný stroj, existují samozřejmě také výjimky. Prostřednictvím nadcházejících odstavců zjistíte, kterým hráčům se navzdory nesporným kvalitám příliš nedařilo.

Jiří Pavlenka

Úvodní kvalifikační utkání měl český národní tým ovládnout rozdílem třídy. Estonsko zásluhou pozitivního koronavirového výsledku narychlo skládalo improvizační sestavu, která postrádala zkušenosti, sehranost i potřebnou kvalitu. Vítězství okořeněné šesti přesnými zásahy sice částečně splnilo očekávání, dvě inkasované branky už ale nikoliv. První překvapivý gól vsítil Rauno Sappinen, jehož individuální průnik nezastavil Ondřej Čelůstka a naprázdno záhy bohužel vyšel také Jiří Pavlenka. Osmadvacetiletému strážci svatyně balón nešťastně propadl mezi nohama. Brankoviště populárního hlučínského rodáka se celých devadesát minut těšilo takřka nulovému zatížení. Výjimku představovala pouze další jedovatá rána výše zmíněného Sappinena nebo zajímavá střelecká příležitost Henriho Aniera, která nakonec zapadla do sítě. Pokud chtěl odchovanec ostravského Baníku ohrozit silnou pozici Tomáše Vaclíka, tentokrát určitě neuspěl. Zkušenému reprezentačnímu kolegovi se totiž náramně vydařila obě nadcházející klání a žádného jiného aspiranta už do základní sestavy nepustil.

Ondřej Čelůstka

Nepřízeň domácího publika na vlastní kůži pocítil zejména Ondřej Čelůstka. Přestože zkušenému letenskému stoperovi nelze upřít snahu, pravdou bohužel zůstává, že jediné kvalifikační utkání neodehrál bezchybně. Estonskému národnímu týmu dovolil skórovat, když úplně zazdil bránění unikajícího Sappinena. Během sobotního večera mu sebevědomí dokonale narušil hvězdný útočník Romelu Lukaku. Vítězná branka houževnatého ostrovního soupeře sice prošla kvůli nedostatečnému výskoku Jana Bořila, někdejší opora tureckého Antalyasporu však rozhodně nepůsobila jistým dojmem. Řada tuzemských fanoušků upřímně nechápe, proč jednatřicetiletého středního obránce nenahradil mladičký David Zima. Tomu Jaroslav Šilhavý věnoval naprosté minimum času.

Tomáš Pekhart

Reprezentační pozvánku si vybojoval kvalitními výkony na klubové úrovni. Cestičku mezi tuzemskou elitu mu umetlo především devatenáct přesných zásahů, jež nastřílel během stejného počtu zápasů polské ligy. Skalní příznivci českého národního týmu upřímně doufali, že březnovou kvalifikační jízdu okoření minimálně jednou důležitou brankou. Optimistické vyhlídky nicméně spolkla krutá realita. Jednatřicetiletého fotbalového útočníka Tomáše Pekharta dohnala obrovská konkurence, vinou které odehrál jenom pětadvacet minut proti Estonsku. Žádný výraznější kontakt s míčem bohužel nezaznamenal. Necelá minuta během následného duelu s Belgií pak vůbec nestojí za řeč.