Čeští fotbalisté, které během zimní přestávky zlákalo zahraničí

Během zimní přestávky zažila česká nejvyšší fotbalová soutěž několik zajímavých obchodních transferů, přestože akceschopnost jednotlivých klubových pokladen výrazně ovlivnily finanční ztráty způsobené koronavirem. Ruce si spokojeně mne především trojice tuzemských hráčů, která navzdory kritické době vyslyšela vábení zahraničních zájemců. Kdo konkrétně během posledních týdnů zmizel v cizině, zjistíte hned záhy.

Zdeněk Folprecht

Kyperská fotbalová liga v posledních letech oslovila celou řadu tuzemských hráčů, ke kterým se nyní opětovně připojil také devětadvacetiletý záložník Zdeněk Folprecht. Odchovanec pražské Sparty po pouhých deseti odehraných zápasech opustil Příbram, načež přijal lákavou nabídku klubu Ermis Aradippou FC. Někdejší mládežnický reprezentant se za hranice naší země (stejně jako na území tohoto konkrétního ostrovního státu) nevydal poprvé. Před třemi lety krátce hostoval v barvách ázerbajdžánského Neftçi Bakı PFK, nějakou dobu jeho služeb využíval i kyperský Pafos FC. Nové angažmá doposud okořenil dvěma soutěžními zápasy, jednou ho trenér dokonce postavil do základní sestavy.

Petr Mareš

Svému prvnímu zahraničnímu angažmá se během zimní přestupové pauzy vydal vstříc devětadvacetiletý Petr Mareš. Český fotbalový záložník s reprezentačními zkušenostmi (nastupoval v mládežnických výběrech a třikrát dostal příležitost mezi dospělými) v tichosti posílil nepříliš zvučný lotyšský celek FK Rīgas Futbola skola, kde jej vzhledem k současnému postavení v tabulce pravděpodobně čekají boje o mistrovský titul. Odchovanec pražské Slavie, který českou nejvyšší ligu dále kopal za Hradec Králové, Teplice nebo Mladou Boleslav, se neznámého prostředí evidentně nebojí.

Jakub Hora

Zatímco výše zmíněný Petr Mareš lotyšský fotbalový celek posílil, jeho krajánek Jakub Hora tamní prostředí naopak opustil. Devětadvacetiletý odchovanec mosteckého klubu ukončil dvanáctiměsíční hostování v barvách Riga FC, načež obratem zamířil vstříc polské nejvyšší soutěži. Nabídka klubu Podbeskidzie Bielsko-Biała, který se momentálně rve o setrvání mezi elitou, nebyla čistě náhodná. Impulz údajně přišel od nového sportovního poradce Jana Nezmara. Oba pánové se znají z dob společného působení ve službách pražské Slavie. Přinese obnovená spolupráce kýžené ovoce? Nechme se překvapit. Vedení Teplic každopádně kývlo na nabídku půlroční zápůjčky s opcí.

Dominik Holec

Mimo prostředí tuzemské nejvyšší soutěže bude minimálně během fotbalového jara působit Dominik Holec. Šestadvacetiletý slovenský brankář se bohužel nedokázal prosadit do hlavního mužstva pražské Sparty, čeká jej proto půlroční hostování v polské Ekstraklase. Kovaný odchovanec Košic vyztužil brankoviště tamního klubu Raków Częstochowa, který momentálně zaujímá druhou příčku. Navíc zaměstnává také české hráče Tomáše Petráška a Daniela Bartla, což minimálně ze začátku nepochybně usnadní komunikaci.

Nenechte si ujít

V Česku náhle končí legendární pivo. Už si ho nikdy nedáte, lidé jsou vzteky bez sebe

Česká republika je doslova vyhlášená tím, že se zde vyrábí nepřeberné množství nejrůznějších piv. A to jak ze strany velkých pivovarů, tak i těch menších. Zatímco jinde narazíte maximálně na pár značek, které chutnají velmi podobně, v tuzemsku si můžete skutečně vybírat. Úžasný výběr se tenčí Dokonce tu pak panuje silná tradice, kdy si některé oblíbené hospody a restauraci zakládají na tom, že čepují desítky let stejné pivo. Mohou si to dovolit, jelikož pivovary je v tomto případě podpoří a přinejmenším jim zlatavý mok dané značky dále dodávají. Jak se ale zdá, ekonomická realita je neúprosná a tyto tradice mohou velmi rychle skončit. Teď se ukázalo, jak jednoduché je prostě zrušit oblíbené pivo. Stalo se to v případě pivovaru Velkopopovický kozel, který náhle zlikvidoval mimořádně oblíbené pivo Mistrův ležák. Aniž by pivovar avizoval cokoliv dopředu, zkrátka zrušil dodávky tohoto piva do restaurací, které na něm přitom byly často závislé. Citelně se to dotklo například podniku Hostinec U Černého vola, který je mezi pražskými štamgasty doslova legendární. Jde o jednu z nejznámějších pivnic v České republice, která se od konkurence lišila právě tím, že nečepovala Plzeňský prazdroj nebo Staropramen, ale právě Kozla dvanáctku. Další pivo už prostě nepřivezli “Velkopopovická 12° se v naší hospodě čepuje od roku 1965. O jak silné a tradiční spojení jde, potvrzuje kromě jiného také nástěnná malba přímo nad výčepem,” informuje pivnice na svém webu. “Bohužel, Kozel 12° už se čepovat nebude. Pivovar totiž ukončil stáčení Mistrova ležáku do sudů a pivo už není dostupné. Stalo se tak bez jakéhokoli předchozího upozornění, doslova ze dne na den.” Tradice trvající 60 let tedy nečekaně skončila. To je jedna věc, ovšem způsob, jak pivovar naložil s dlouholetým partnerem, to je na pováženou. Dopředu ho totiž neupozornil a pouze oznámil, že další várku sudů už zkrátka nedostane. Čtěte také: Na Albert to prasklo. Prodával Čechům otřesné věci. Tohle už je vážně příliš Podle dostupných informací se Velkopopovický kozel chce z ležáků soustředit nadále na svou jedenáctku, která je prý oblíbenější než dvanáctka. Přinejmenším z toho pohledu, že jí čepuje více podniků. Jenže právě v tom byla ta krása, že si člověk mohl vybrat. Teď už bude mít smůlu. Foto: Shutterstock [...]

Velká změna v práci v Česku. Nově poletíte na dlažbu za úplnou drobnost. Klidně i bez důvodu

Často slýcháme o tom, že tuzemský pracovní trh by nám mohli jinde, a to klidně i v Evropě, závidět. Ovšem to není tak docela pravda. Je totiž potřeba rozlišovat několik různých věcí. Na jedné straně je skutečně pravdou, že se Česká republika těší nejnižší nezaměstnanosti ve své historii, ale také v celé Evropské unii. Není to tak růžové, jak to vypadá To je jistě záviděníhodný unikát, ale je také potřeba se podívat na to, co k tomu přispělo. Předně je to demografický vývoj, který nám příliš nehraje do karet, jakkoliv jako vedlejší produkt způsobuje nízkou nezaměstnanost. Jednoduše tu je příliš málo práceschopných lidí a tento stav se bude ještě zhoršovat tím, jak budou do důchodu odcházet silné ročníky. Český trh práce je také mimořádně strnulý. Ze štiky střední Evropy jsme se stali tučným kaprem, který líně plove po hladině. Zaměstnavatelé často zjišťují, že když někoho jednou najmou na práci a ten projde zkušební dobou, už nemají šanci se ho zbavit, i když se jim třeba jeho výkony už nelíbí. Raději by najali někoho snaživějšího, který třeba takové zaměstnání považuje za práci svých snů. Jenže nemohou, jelikož mají pracovní pozice zablokované a stávajících zaměstnanců se nemohou zbavit. V současné době je totiž možné někoho propustit pouze za vážné porušené pracovní kázně, přičemž soudy už mnohokrát potvrdily, že to musí být opravdu hodně závažný případ, nebo tak, že danou pracovní pozici zrušíte. A tam judikatura zase jednoznačně říká, že to nemůžete udělat jen tak na oko a pozici pak znovu otevřít. To se potom propuštěný zaměstnanec může bez problémů ozvat a domáhat se svých práv. Je to velká překážka Státní aparát ale už zjistil, že takto nastavený trh práce Českou republiku nebývale brzdí, a to v situaci, kdy čelí zcela novým výzvám, které nejsou vůbec jednoduché. Postupně se tu bude pravděpodobně rozpadat klíčový automobilový průmysl a ekonomika bude muset najít nějaký nový impuls. Za tímto účelem je třeba udělat pracovní trh flexibilním. Proto stát chystá velkou novinku, a to propuštění bez udání důvodu. Jednoduše tak budete moci přijít o práci za velmi malé prohřešky, případně proto, že nějakým způsobem nezapadáte do představ zaměstnavatele. Čtěte také: V Česku se chystá velká věc. Povinná práce se bude týkat spousty lidí, nevyhnete se tomu Že něco takového projde, to je dnes už prakticky jisté. V současnosti se hraje už jen o to, jaký to bude mít kontext, respektive jaké odstupné takto propuštěný zaměstnanec dostane. Panuje shoda na tom, že by mělo být vyšší než to standardní, aby firmy této nově nabyté možnosti nezneužívaly. Je ale otázkou, zda se to takto nezabetonuje jen trochu jiným způsobem. Málokterá společnost si bude moci dovolit platit odstupné ve výši například 12 platů. Foto: Shutterstock [...]

Už je to jasné. Chtějí zrušit korunu a Čechům vnutit euro. Lidé se začínají bouřit

Zničehonic je na stole opět debata o tom, zda by Česká republika měla přijmout euro, neboli jednotnou evropskou měnu. Toto téma se hodně řešilo ještě před nějakými deseti lety, avšak potom diskuze utichla spolu s tím, jak se začaly objevovat stále hlubší problémy eura a naopak bylo zcela jasné, že česká koruna přináší zemi nemalé výhody. Cpou to horem dolem Vzhledem k tomu, že se komplikace spojené s eurem dosud nepodařilo vyřešit a naopak se ještě prohloubily tím, že na jeho základu vznikla takzvaná “dluhová unie”, kdy jednotlivé státy vzájemně ručí za své dluhy, prakticky nebyla potřeba otázku znovu otevírat. Z nějakého důvodu se tak ale bohužel stalo a země je teď pod jednoznačným tlakem, aby jednotnou měnu co nejrychleji přijala. Otázku v posledních měsících opakovaně otevřel sám prezident České republiky, přičemž komentátoři se snaží uhodnout jména, která mu něco takového radí. Podle novinářky Lenky Zlámalové to může být například majitel společnosti Eurowag Martin Vohánka. Ten vystoupil také v nedělním pořadu 168 hodin, kde rezolutně prohlašoval, že přijetí eura je naprostou nutností. Nepokrytě však také zdůrazňoval, že je to dobré především pro byznys, tedy pro něj. Mimochodem, když tento člověk uváděl svou firmu na burzu, neučinil tak v České republice ani v zemích platících eurem, nýbrž ve Velké Británii, která si drží libru a dokonce z EU vystoupila. Dále je třeba říct, že celý pořad 168 hodin působil jako jedna velká agitace pro přijetí eura. Opět je nutné poukázat na jeho mimořádnou nevyváženost, kdy prezentoval pouze ty názory, že je třeba jednotnou měnu přijmout. Vypadalo to tedy tak, že to je zájem všech podnikatelů i občanů České republiky. Z pozice firem tu nebyl jediný oponentní názor, a že jich v reálu existuje celá řada. Zazněl jediný názor Česká televize si tak oběhla jen notorické proponenty jednoho názoru, kteří ho vyslovují neustále dokola a kteří jsou napojeni na různé mezinárodní a evropské struktury. Veřejnoprávní role média zde tudíž opět nebyla naplněna. Pochopitelně existuje celá řada argumentů, proč euro nepřijímat. Předně není důvod ručit za dluh nezodpovědných zemí, jako je Řecko nebo Itálie. Dále je otázkou, jak je možné dělat kvalitní měnovou politiku pro tak odlišné země, jakými jsou třeba Německo na jedné straně a Portugalsko na druhé. Každá z nich potřebuje něco jiného a něco jiného by potřebovala i Česká republika. Na jakou stranu by se však postavila Evropská centrální banka? Nehledě na to, že česká měna je jedním ze symbolů naší státnosti a přežila i takové situace, jakou byl třeba minulý režim. Proč bychom se jí měli vzdávat? Čtěte také: Největší česká banka chce zavádět euro. To už je na klienty moc, raději prchají Lidé to naštěstí vidí a aktuálně je 80 % občanů proti přijetí eura. Některé kruhy si však zcela evidentně řekly, že to změní a dělají pro to všechno možné. Foto: Shutterstock [...]