Zdroj fotografie: Pixabay.com
Do historických memoáru se rok 2020 nesmazatelně zapsal černou tuší. Pandemie nového koronaviru nám připomněla křehkost lidského života a také systému, který se zejména během jarních měsíců navzdory zdánlivě pevným základům zhroutil jako domeček z karet. Všudypřítomná nejistota se pochopitelně promítla do emočního rozpoložení společnosti, jíž kromě dopadů nevyzpytatelné wuchanské nemoci výrazným způsobem poznamenaly také četné ztráty na poli sportovním. Ze zahraničních legend navždy odešel například fenomenální fotbalista Diego Maradona, úspěšný basketbalista Kobe Bryant nebo americký baseballista Bob Gibson. Dojemná loučení se však odehrála rovněž v útrobách České a Slovenské republiky.
Dana Zátopková
Přibližně v polovině měsíce března zemřela fenomenální československá atletka a zároveň žena mnoha sportovních talentů Dana Zátopková. Rodačka z Fryštátu se proslavila především jako oštěpařka. V této disciplíně ostatně získala nespočet cenných trofejí, mezi nimiž vyčnívala především zlatá medaile z Letních olympijských her v Helsinkách. Koketovala ovšem také se štafetovým během nebo házenou (roku 1949 se stala mistryní České republiky). Po skončení aktivní kariéry působila jako trenérka či členka ženské komise IAAF. Manžela a zároveň legendárního běžce Emila Zátopka, který se shodou okolností narodil ve stejný den, přežila o celých dvacet let.
Vladimír Zábrodský
Letošní březen byl z hlediska loučení se slavnými sportovci obzvláště krutý. Pouhých pár dnů po odchodu výše zmíněné Dany Zátopkové hokejové nebe povolalo Vladimíra Zábrodského. Famózní střední útočník získal šest mistrovských titulů v domácí nejvyšší soutěži, dvakrát přivezl zlatou medaili z mistrovství světa a zimní olympiádu okořenil stříbrem. Coby kapitán národního mužstva byl jedním z aktérů vykonstruovaného soudního procesu s československými hokejisty, který patří k největším nezákonnostem padesátých let. Na rozdíl od tehdejších spoluhráčů Bohumila Modrého, Augustina Bubníka nebo Stanislava Konopáska nicméně unikl přísnému trestu a vyvázl pouze s dočasným zákazem činnosti. Tato záhada mezi širokou veřejností dlouhodobě vzbuzovala jistou kontroverzi. Když emigroval do Švédska, věnoval se trenérské činnosti. Je členem Síně slávy českého hokeje.
Marián Čišovský
Dopředu věděl, že tenhle zápas proti nerovnému soupeři nemůže vyhrát. Ačkoli dlouhých šest let vzdoroval tragickému osudu, dne 28. června 2020 nás bohužel navždy opustil. Slovenský fotbalový obránce Marián Čišovský trpěl nevyléčitelnou Amyotrofickou laterální sklerózou (zkráceně ALS), která z něj postupem času učinila vězně ve vlastním těle. Přestože zhoršující zdravotní stav logicky zapovídal jakékoli sportovní aktivity, FC Viktoria Plzeň nadále poctivě plnila smluvní závazky a dokonce hráče symbolicky ponechala na soupisce svého “áčka”. Když roku 2015 vyhrála třetí mistrovský titul v klubové historii, vytáhlý slovenský stoper u toho navzdory závažnému onemocnění nemohl chybět. Emotivní a naprosto nezapomenutelný výraz solidarity dodnes vyvolává husí kůži.
Miloš Říha
Nejen české hokejové fanoušky během posledního srpnové dne zahalil smutek. Ve věku jednašedesáti letech odešel úspěšný kouč tuzemského reprezentačního týmu, obrovský srdcař a především rovný člověk Miloš Říha. Přerovského rodáka trápily vleklé zdravotní komplikace, které bohužel nedokázal překonat. Zkušený lodivod po čas bohaté kariéry vládl lavičce pardubického Dynama, bratislavského Slovanu, moskevského Spartaku nebo Petrohradu. Aktivní kariéru hokejového útočníka pak okořenil jedním mistrovským titulem s Vítkovicemi. Stejně jako všechny ostatní zmíněné legendy československého sportu i vy odpočívejte v pokoji, pane trenére.
