V posledních letech se v České republice objevuje narůstající problém s transparentností financí určených na recyklaci starého elektra. Od roku 2005, kdy byl systém recyklace inspirován praxí Evropské unie, prošlo tímto systémem více než deset miliard korun. Výrobci elektra se podílejí na ochraně životního prostředí a podporují využívání druhotných surovin, ale kam tyto peníze ve skutečnosti mizí?
Problém s recyklací: Rozdíl ve stovkách milionů
Podle nedávných zjištění se ukazuje, že část peněz na recyklaci nekončí tam, kde by měla. Případ společnosti REMA PV Systém, která ztratila licenci v roce 2022, odhalil vážné rozpory v účetních záznamech. Přestože měla na účtech evidovány stovky milionů korun určených na recyklaci solárních panelů, ve skutečnosti disponovala jen zlomkem této sumy.
Právní rámec a nejasnosti
Zákon jasně stanovuje, jak mají kolektivní systémy s příspěvky nakládat: uložit je na zvláštním účtu nebo investovat do dluhopisů členských států EU. Nicméně, případ jiné společnosti, Resolar, poukazuje na další nejasnosti. Přestože evidovala na likvidaci solárních panelů stamilionové částky, na účtu měla pouze část z nich.
Případ Retely: Prodej za dvojnásobek reálné hodnoty
Další znepokojivý příklad představuje prodej kolektivního systému Retela společnosti Asekol v roce 2018. Ačkoliv Retela disponovala reálnou hodnotou 44 milionů korun, Asekol za ni zaplatil více než dvojnásobek. To vyvolává otázky týkající se použití finančních prostředků, které nebyly určeny na podnikatelské projekty.
Co je tedy závěrem a řešením?
V současnosti se tedy zdá, že systém recyklace starého elektra v České republice čelí výzvám v podobě nedostatečné transparentnosti a potenciálně nesprávného nakládání s finančními prostředky. Je nezbytné, aby došlo k důkladnému prošetření těchto případů a zavedení pevnějších kontrolních mechanismů, aby se zajistilo, že peníze určené na ochranu životního prostředí budou použity správně a efektivně.
