V dnešní době je zajištění finanční stability v důchodu pro mnoho lidí klíčové. Přesto řada zaměstnanců nevyužívá příležitosti, kterou jim nabízejí zaměstnavatelé v podobě příspěvku na penzijní spoření. Proč tomu tak je a jaké výhody by mohli získat?
Příspěvek na penzijní spoření: Proč ho lidé nevyužívají?
Nabídky zaměstnavatelů, kteří poskytují příspěvek na penzijní spoření, zůstávají často nepovšimnuty. Přestože tento benefit může výrazně zvýšit úspory na důchod, mnoho zaměstnanců jej ignoruje. Zvláště státní zaměstnanci, kteří mají od ledna nové zvýhodnění, by mohli z tohoto benefitu těžit.
Pouze třetina lidí s penzijním spořením využívá příspěvek od zaměstnavatele. To znamená, že z 4,2 milionu klientů penzijních společností (včetně starého penzijního připojištění a nového doplňkového penzijního spoření) jen 1,2 milionu obdrží tento příspěvek.
Růst příspěvků a jejich vliv na úspory
Průměrný příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření v posledních letech roste. Od roku 2019 se zvýšil o 50 procent a na konci roku 2023 dosahoval zhruba 1200 korun měsíčně. Podle Jana Sedláčka z Asociace penzijních společností činil průměrný měsíční příspěvek 1142 korun u penzijního připojištění a 1286 korun u doplňkového penzijního spoření.
Když zaměstnanec přispívá v průměru tisíc korun měsíčně, s příspěvkem zaměstnavatele může mít na penzijním účtu jednou tolik. Za 20 let může mít díky dlouhodobému zhodnocení až o 300 až 400 tisíc korun více podle zvolené investiční strategie.
Výpočet úspor
Kdo nyní začne spořit tisíc korun měsíčně, může za 20 let naspořit přinejmenším 360 tisíc korun v konzervativním fondu, včetně státní podpory a zhodnocení. Pokud zaměstnavatel přidá dalších tisíc korun měsíčně, naspořená částka může dosáhnout až 650 tisíc korun. Ve vyváženém fondu to může být až 770 tisíc a v dynamickém fondu až 900 tisíc korun.
Nedostatek nabídky a administrativní bariéry
Některým zaměstnancům jejich zaměstnavatel prostě tento benefit nenabízí. Velké firmy a státní podniky obvykle tento benefit poskytují, ale menší firmy méně často. Pro OSVČ nebo lidi s více úvazky je získávání příspěvku komplikované.
Další překážkou může být obava zaměstnavatelů z administrativní náročnosti nebo neochota poskytovat benefity obecně.
Neinformovanost a nezájem zaměstnanců
Přestože mnoho zaměstnavatelů příspěvek nabízí, zaměstnanci ho nečerpají. Minimální spoluúčast na penzijním spoření je jen 100 korun měsíčně, což by mělo být snadno splnitelné. Například v Mattoni 1873 poskytují zaměstnancům 500 korun měsíčně, ale tuto možnost využívá jen 600 z 1100 zaměstnanců.
Podobně v Generali České pojišťovně má na příspěvek nárok každý, kdo je zaměstnán déle než tři měsíce. Přesto příspěvek využívá jen 86 procent zaměstnanců, i když průměrně přispívají 1260 korun měsíčně.
Foto: Shutterstock
Mladí lidé a spoření na důchod
Více než dvě pětiny lidí (42 procent) si na penzi nespoří vůbec. Mladí lidé často investují sami do akciových indexů a nezajímají se o penzijní spoření. Lidé se základním vzděláním a nízkými příjmy často nemají dostatek volných prostředků na spoření.
Aleš Poklop z Asociace penzijních společností ČR upozorňuje, že dynamické investice v penzijních fondech by měly být základem pro mladší lidi, kteří mohou zároveň investovat po své ose.
Osvěta a nové iniciativy vlády
Podle Marcely Suchánkové z ČSOB Penzijní společnosti je důležitá osvěta. ČSOB se v posledních letech zaměřuje na informování klientů o výhodách příspěvků zaměstnavatele.
Současná vláda zavedla několik novinek na podporu finančního zabezpečení na stáří, včetně daňového zvýhodnění pro dlouhodobý investiční produkt (DIP) a pojištění dlouhodobé péče.
Od letošního roku státní instituce povinně poskytují příspěvek na spoření na stáří z Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Tento krok má motivovat zaměstnance k založení penzijního účtu.
Výzvy a příležitosti
I když některé státní organizace ještě příspěvek neposkytují, mají čas až do konce roku. Instituce mohou rozdělit prostředky z FKSP mezi aktivní střadatele, což může přinést vysoké jednorázové příspěvky pro zaměstnance.
Výhody penzijního spoření se státní podporou
V současnosti je k dispozici pět produktů spoření na stáří se státní podporou. Daňový základ si lze snížit až o 48 tisíc ročně. Penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření jsou navíc podporovány přímým příspěvkem státu podle výše úložky.
Zda se podaří navýšit počet lidí, kteří si začnou spořit na stáří, ukáže čas. Klíčové bude, aby zaměstnavatelé i zaměstnanci využívali všechny dostupné benefity a aby byla zajištěna dostatečná informovanost o výhodách penzijního spoření.
