Poslední zářijovou sobotu jsme strávili v pražském divadle Hybernia, které pouze pro rok 2019 hostí obnovený muzikál Galileo z pera hudebníka a textaře Janka Ledeckého, jenž měl premiéru před 15 lety. U jeho znovuzrození stáli téměř všichni zpěváci z původní sestavy, snad jen kromě zesnulého Petra Muka. O pocity, s nimiž jsme po skončení představení odjížděli zpátky k domovům, se s vámi, našimi věrnými čtenáři, hodláme podělit.
Muzikál Galileo se těší obrovskému zájmu veřejnosti
K zakoupení vstupenek na jeden z nejslavnějších výpravných muzikálů Janka Ledeckého jsme se dostali v průběhu letošního jara. Jak jsme ovšem záhy zjistili, naší pozornosti se měl tento akt dočkat mnohem dříve. Všechny naplánované termíny byly až do podzimních měsíců v podstatě vyprodány a pokud člověk nehodlal navštívit divadlo sám, neměl šanci najít volná místa. Naštěstí se pár prázdných sedadel vyskytlo v odpoledním představení dne 28. září, takže jsme Den české státnosti oslavili takříkajíc po svém.
Už v momentě, kdy jsme 30 minut před úvodním gongem zamířili do útrob historicky vyhlížející budovy divadla Hybernia, nám bylo jasné, že dostat se na svá sedadla nebude vůbec jednoduchým úkolem. Lidé se u vstupů do jednotlivých sektorů tlačili jeden přes druhého, ačkoli měl každý své místo předem jasně dané. Toť jest ovšem vcelku tradiční zvyklostí na kulturních akcích v České republice.
Povedený výběr termínu byl předzvěstí hvězdného obsazení
Ačkoli je nepsaným pravidlem, že muzikálové obsazení vás nikdy nezklame a všichni účinkující zpívají naprosto úchvatně, přeci jen jsme se nemohli ubránit vnitřnímu uspokojení, když se na pódiu v momentu zdvižení opony objevila hvězdná trojice tvořená Petrem Kolářem v roli Giordana Bruna, Josefem Vojtkem vtěleným do Otce Inchofera a Dashou coby Galileovou přítelkyní Miou (jíž ztvárňuje také Sabina Laurinová).
Tyto lety prověřené umělce doplnil pro nás naprosto neznámý Tomáš Novotný v roli samotného Galilea. Konkrétně v jeho případě bylo sice po několika úvodních písních jasné, že laťka nastavená Petrem Mukem (†45) nebude překonána, ačkoli sám zpěvák rozhodně nezklamal.
Přítomnost Michala Kavalčíka alias Rudy z Ostravy, Ivana Vodochodského, Mojmíra Maděriče a v neposlední řadě také Ivany Chýlkové byla už jen příjemným bonbónkem navrch.
Vystoupení si pro sebe ukradly záporné postavy
Příběh Galilea zná snad každý a přesně z toho také Janek Ledecký při psaní vycházel. Divák neznalý historických faktů se mohl během úvodní hodiny lehce ztratit, protože představení se sice neslo na vlně líbivých textů a melodií, pozadu však zůstávalo budování děje. Pokud se vám ale podařilo od tohoto faktu oprostit, mohli si užít opravdu dechberoucí pěvecké výkony.
V první polovině představení nebyl rozdíl tak markantní, nicméně v půli druhé už o tom nemohl být pochyb – muzikál Galileo byl snad prvním dílem, v němž jsme naprosto propadli kouzlu záporných postav. Proč? Geniální výkon Ivany Chýlkové převtělené do divoce sexuální a pomstychtivé fúrie nás doslova zarazil do sedadel. A kdo nás uchvátil ze všeho nejvíce? Jednoznačně Otec Inchofer s tváří frontmana skupiny Kabát, při jehož skoro až démonickém kázání naše těla pokryla husí kůže i na místech, o nichž není vhodné veřejně promlouvat.
Našly se i věci, které lze muzikálu vytknout
Samozřejmě, že ne všechno bylo dokonalé. Jelikož jsme vystoupení v jeho původní verzi neměli možnost spatřit, bylo pro nás poměrně překvapivé, že za celou druhou polovinu nedostal Galileo jako stěžejní postava celého příběhu téměř žádný prostor. Ostatní přítomné ale tato skutečnost zřejmě příliš netrápila, protože závěrečný potlesk ve stoje trval několik minut a my se k němu samozřejmě připojili, protože klady prostě jednoznačně převážily nad výhradami.
Výčet toho nejlepšího
- Nejlepší mužský výkon – Josef Vojtek (Otec Inchofer)
- Nejlepší ženský výkon – Ivana Chýlková (Giana di Medici)
- Píseň s nejlepší atmosférou – Bůh nás potrestá (Otec Inchofer a sbor)
- Největší překvapení – výkon Jany Feriové v roli hospodyně Marie
- Největší zklamání – prostor věnovaný samotnému Galileovi
