Určitá skupina lidí si dost polepší. Půjde o ty, kteří měli přes pracovní nasazení velmi nízké příjmy, případně dlouho pečovali o své příbuzné. Aktuálně totiž mají minimální důchod pouze 4 810 Kč, což je ještě nižší částka než životní minimum. Po plánované reformě budou mít více jak 8 000 Kč.
Avízo převratné změny
„Zavádíme převratnou věc, která lidem garantuje penzi ve výši 20 procent průměrné mzdy. Jde o velmi zásadní změnu pro nízkopříjmové osoby i OSVČ,“ uvedl k reformě Marian Jurečka, když návrh důchodové reformy představoval. Je třeba začít tím, že se penze skládají ze dvou části. Konkrétně jde o základní výměru a pak tu procentní.
Základní složka je totožná pro každého penzistu a pro rok 2023 je to 4 040 Kč. Tato částka je určena coby 10 % státem určené průměrné mzdy pro konkrétní rok. V roce 2024 ovšem stoupne právě průměrná mzda na 43 967 Kč, následkem čehož se zvýší i základní výměra penze, od ledna tedy na 4 400 Kč.
Jediné lednové zvýšení
V tomto případě jde ovšem o jediné zvýšení penzí, ke kterému během ledna dojde. Přes valorizaci totiž nedojde k navýšení procentní výměry. Tato složka odráží odpracované roky a také výši výdělku u každého penzisty. Celková výše je tak u každého zcela jiná. Existuje u ní však spodní hranice, pod kterou suma klesnout nesmí – 770 Kč. Ta je však stejná už od roku 1996.
„Od té doby došlo k citelnému poklesu její reálné hodnoty. Jen pro představu činila průměrná mzda v roce 1996 8 216 Kč, částka 770 Kč tak představovala téměř 10 %. V roce 2023 je to ale 40 324 a 770 Kč je tak jen 1,9 % průměrné mzdy,“ uvádí k tomu ministerstvo práce a sociálních věcí.
Důstojná procentní výměra
Dle jeho stanoviska je tak potřeba dostat tuto složku na důstojnou úroveň, která se odvíjí od současného stavu věcí. „Jako zcela logické se tak nabízí stanovit novou minimální výši tak, aby její poměr vůči průměrné mzdě byl přibližně stejný jako v době nabytí účinnosti zákona o důchodovém pojištění, tedy na zhruba 10 procent průměrné mzdy,“ píše ministerstvo.
Minimální procentní výměra penze by tak měla být stejná jako její základní výměra. Vzhledem k letošní výši průměrné mzdy bude tak minimální penze dosahovat 8 080 Kč. Jde o výrazné navýšení oproti sumě, která neodpovídá ani životnímu minimu. Mnoho lidí s takovou penzí nevystačí a žádají proto přirozeně o sociální dávky.
Adekvátnost dle příspěvků
„Pokud systém na jedné straně vyžaduje, aby do něj pojištěnec povinně přispíval dle vlastních možností a plnění této povinnosti na něm důsledně vymáhá, měl by současně garantovat zabezpečení v případě sociálních událostí. Právě proti takovým negativním vlivům se totiž dotyčný pojišťuje,“ upřesňuje ministr důvod změny.
Důstojnou výší rozumí návrh takové minimum penze, které zajistí finance na základní životní potřeby bez nutnosti využívat alternativní formy státního zaopatření. Jde hlavně o dávky sociální podpory nebo pomoci v hmotné nouzi.
Zájem o důstojný život
„Zájem o zabezpečení relativní důstojnosti života pro osoby, které dostatečně dlouho participovaly na průběžném státním financování, by měl převážit nad nějakou striktní matematickou vazbou mezi výší příspěvku a výši pojistného plnění,“ uvedlo v souvislosti s návrhem reformy ministerstvo.
Avizovaná novinka má fungovat od ledna 2026, tedy za předpokladu schválení vládou, parlamentem a podpisem prezidenta. Pokud projde, bude všem penzistům s výměrou pod 10 % průměrné mzdy minimum dorovnáno dle nových pravidel.
Nepodkročitelnost výměry
„Tato minimální procentní výměra bude nepodkročitelná, je proto potřeba ji uplatnit i na předčasné starobní důchody, a to bez ohledu na případnou valorizaci,“ říká ministerstvo. Dá se předpokládat, že sociální správa bude mít s tímto krokem určité komplikace. Krok se totiž bude týkat jen některých penzistů.
Zvýšení ovlivní i invalidní důchody, například u invalidity třetího stupně to bude v podstatě stejné, jako u starobního důchodu.
Nárok na starobní penzi
Obecně má na tuto výplatu nárok člověk, který dosáhl doby pojištění 35 let a současně důchodového věku. Zákon ale přikládá nárok i tomu, kdo získal pojištění trvající 20 let včetně náhradních dob, nebo 15 let bez těchto dob. Do penze však může odejít až pět let poté, co dosáhne důchodového věku muž stejného data narození.
Zmírnění reformou
U žen s dětmi nemusí jít přesně o 5 let, protože se u žen s dětmi důchodový věk liší. Sjednocení platí až pro ročníky 1966. I tato pravidla má reforma penzí zmínit. Ti, kteří odváděli pojistné 20 let (nebo 15 bez náhradních dob), budou moci o penzi požádat po dosažení věku odpovídajícímu řádnému důchodovému věku muže stejného ročníku.
„I těmto žadatelům garantujeme minimální penzi ve výši 20 % průměrné mzdy,“ slíbil Jurečka. Skutečností zůstává, že asi 35 000 penzí je aktuálně vypláceno pod hranicí nově navržené minimální penze. Jde tedy cca o procento ze všech vyplácených starobních důchodů, většinou o ty předčasné.
Foto: Shutterstock
Kdo odvádět hodně bude sponzorovat ty co málo makali,to nemá chybu,OSVČ si prachy ulily a ostatní je budou dotavat – nádhera.
Bohužel zasluhoval část klesne. Závěr ti kteří mají střední a vyšší příjmy raději odklánět příjmy než z nich platit soc.poj. tento stát zasluhovost nepodporuje. V Rakousku a Německu je to opačně. Kdo má nízký příjem chodí pro soc.davky s neřeší se důchodem!!!
I ÚS svým soudním výrokem, zvýšil mizernou zásluhovost těm, co odváděli i nasobně vyšší odvody, než ostatní a Jurečka jde proti soudnímu výroku.Mám obavu, že lidé, kteří mohou, nepřehodnotí výši svých odvodů, na sociální pojištění.
Že se nestydite takhle okradate ty kteří celý život drely a budovali svojí práci republiku a vás vychovavly to je Vaše úcta k rodičům jste bezohledna banda komediantu a darmozracu škoda peněz na Vás