Lidé v ČR dluží desítky miliard korun státním podnikům nebo institucím. Týká se to hlavně pokut za dopravní přestupky, dále pak daní či sociálního a zdravotního pojištění. Způsob vymáhání těchto částek je však pro velkou skupinu lidí nesrozumitelné. Už 3 roky proto existuje projekt Nedlužím státu spravovaný neziskovou organizací Institut pro prevenci a řešení předlužení.
Stránky nejen s návody
Stejná instituce je i autorem tzv. Mapy exekucí a Mapy bankrotů. Působně byly na stránkách jen podrobné návody, podle kterých šlo ověřit bezdlužnost. Stejně tak tam mohli lidé požádat o splátkové kalendáře nebo odpuštění penále. Nově se však služby rozšiřují také o statistiky.
„V nové sekci najdou uživatelé grafy s počty dlužníků, jejich podíly v regionech či celkovou i průměrnou dlužnou částku u celní správy, finanční správy, České správy sociálního zabezpečení nebo Všeobecné zdravotní pojišťovny. Infografiky nabízí i srovnání mezi jednotlivými institucemi,“ uvádí ředitel Institutu Radek Hábl. Na úrovni krajů budou tyto informace zveřejňování čtvrtletně.
Data z letošného května
Sekce statistik je uživatelům dostupná od 29. listopadu 2023, poslední „výcuc“ je tak k letošnímu květnu. Jde o chvíli před zahájením programu tzv. milostivého léta. Tato oddlužovací akce státu končila posledního dne v listopadu. Do této chvíle byly údaje o exekucích od státu veřejně dostupné jen částečně a roztroušeny po různých zdrojích.
„Rozšířením stránek chceme vnést více světla do oblasti státních dluhů a exekucí, tím také motivovat státní instituce k průběžnému veřejnému monitoringu vývoje dluhů občanů vůči státu,“ upřesňuje Hábl. Aktuálně dle jeho slov není jasný konkrétní trend, tedy nárůst nebo pokles dluhů. „Plánujeme proto první srovnání hned s koncem milostivého léta.“
Sjednocení na Portálu občana
Finanční správa eviduje dluhy za cca 7,5 miliardy Kč. Nejčastěji pochází z neuhrazené daně z příjmu fyzických osob či DPH. Další kategorii tvoří exekuce z nezaplacených pokus od Policie ČR či dluhy vůči obcím. Ty pod sebou vede Celní správa, která vymáhá částku 3,3 miliardy Kč.
Posléze by se měl stát zaměřit především na zpřehlednění na zpřehlednění informací o dluzích občanů vůči státním institucím. To by se mělo objevit například pod webem Portál občana. Dle Hábla vede stát vlastními prostředky exekuce vůči stovkám tisíc Čechů. Jen na pojistném vymáhá sociální správa skrze daňové exekuce dluh ve výši cca 7,6 miliardy Kč.
Nejčastější sumy?
Na jednoho dlužníka u nás nejčastěji připadá částka v řádu jednotek tisíců Kč. Jiná situace panuje u dluhů vůži Všeobecné zdravotní pojišťovně. Jako jediná zdravotní pojišťovna totiž VZP využívá jak daňovou exekuci (7 % případů), tak i soukromé exekutory (93 % případů). V obou případech podle statistik z letošního května přesahuje vymáhaná částka 100 000 Kč.
Celková zadluženost Čechů
Zmíněné položky však tvoří jen zlomek toho, co dluží Čeči celkově. Na 36 % lidí má spotřebitelské úvěry, čtvrtina dlužníků pak i dva nebo více druhů dluhu. Takové číslo se může jevit jako vysoké, v rámci Evropy však patříme spíš k národům, které si obecně půjčují méně. Nebankovní půjčky si Češi berou jak na nečekané výdaje, tak ale i na zcela zbytné věci. Hned po nebankovních půjčkách je zvykem půjčovat si od rodiny.
Foto: Freepik, zdroj: Institut-predluzeni
