Zdroj fotografie: Pixabay.com
Viselo to ve vzduchu. Kombinace dalšího neúspěšného pokusu proniknout mezi extraligovou smetánku a viditelných letokruhů bohužel způsobila, že HC Slavia Praha zahájila intenzivní omlazovací kúru. Edenský stadion definitivně opouští trojice zkušených borců, které dohromady táhne na 130 let. Konkrétní jména hvězdných odpadlíků si společně rozebereme prostřednictvím následujících řádků.
Jan Novák
Tradičnímu metropolitnímu celku s drobnými přestávkami (většinou kvůli zahraničním štacím) obětoval sedmnáct sezón. Dvakrát ukořistil titul šampiona české nejvyšší hokejové soutěže, sešívanému dresu nicméně zůstal věrný také v dobách, kdy se mu příliš pozitivních ohlasů nedostávalo. Napříč posledními ročníky z pozice kapitána marně usiloval o znovunabytí extraligové příslušnosti. Přestože už dosáhl úctyhodného věku, vábení zaslouženého odpočinku se zatím vehementně brání. Vedení mateřského klubu mu novou hráčskou smlouvu bohužel nenabídlo, dvaačtyřicetiletý obránce Jan Novák proto vyrazil vstříc dalšímu sportovnímu dobrodružství. Zpáteční dvířka má však stále otevřené.
Marek Tomica
Zatímco se výše zmíněný Jan Novák odmítá poddat neúprosnému zubu času a vyhlíží další zajímavé angažmá, čtyřicetiletý Marek Tomica už brusle definitivně pověsil na hřebík. Přestože nikdy příliš nevynikal osobní produktivitou, trenérům projevenou důvěru splácel jiným způsobem. Ostřílený centr se celou kariéru prezentoval bojovností, obětavostí a bezmeznou oddaností. V barvách pražského klubu absolvoval 834 soutěžních zápasů. Hokejem bude samozřejmě žít i nadále, stane se důležitou součástí slávistického realizačního štábu a také asistentem u 4. třídy.
Jaroslav Bednář
Profesionální kariéře a milovanému klubu naposledy zamával také Jaroslav Bednář. Čtyřiačtyřicetiletý křídelník patří k nejvýraznějším osobnostem sešívané historie. Na domácí scéně zaznamenal významné množství kanadských bodů, svého času pravidelně oblékal reprezentační dres a cizí mu nezůstalo ani zahraničí. Okusil finské, ruské, švýcarské i zaoceánské konkurenční prostředí, všude přitom zanechal poměrně zásadní individuální otisk. Českému hokeji jako takovému bude proklatě chybět.
