Z tragických osudů plzeňských obránců doslova mrazí

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Českým a slovenským internetem v reakci na události posledních dnů koluje fotografie, na níž se v barvách plzeňské Viktorie trávníkem prohání obránci David Bystroň, František Rajtoral a Marián Čišovský, kteří společně s Davidem Limberským tvořili základní stavební kameny premiérové cesty západočeského klubu skrze prestižní Ligu mistrů. Krásné vzpomínky jsou však to jediné, co nám po úspěšné defenzivní formaci zůstalo. Výše zmíněná trojice se současnosti bohužel nedožila a jak jejich šestatřicetiletý spoluhráč na Instagramu poznamenal, skoro se ani nechce věřit, že už na světě zůstal úplně sám. Pojďme si nyní tragické příběhy připomenout a částečně přitom oživit časy, kdy byl ještě život až po okraj zalitý sluncem.

František Rajtoral (12. března 1986 – 23. dubna 2017)

FC Viktoria Plzeň se drtivou většinu své existence řadila do ligového průměru, několikrát dokonce sestoupila o třídu níž. Změnu nevýrazného klubu přineslo až nové vedení, které přivedlo trenéra Pavla Vrbu. Ten hráčům při prvním společném setkání sdělil, že v lize nehodlá hrát jen druhé housle. A jak slíbil, tak se také stalo. Obrozený tým se tabulkou sunul neustále kupředu a složení základní sestavy vzbuzovalo hrůzu v očích nejen tuzemských soupeřů. Roli krajního obránce v té době zastával odchovanec příbramské fotbalové školy František Rajtoral, kterému angažmá v západočeských barvách zásadně nakoplo kariéru. Svými výkony pomohl ke čtyřem mistrovským trofejím, rovněž byl u většiny úspěšných tažení na poli evropských pohárů. Domácí fanoušci si jej pro pracovitost a osobitý styl doslova zamilovali. Jak ale čas plynul, začal postupně ztrácet půdu pod nohama a nakonec společně s Danielem Kolářem odešel do Turecka.

Několikanásobný reprezentant se značnou část života potýkal s problémy psychického charakteru, které přesunem do Gaziantepsporu dosáhly vrcholu. Situaci neprospěly rozsáhlé dluhy ani následný odchod českého spoluhráče. František Rajtoral si pod tlakem veškerých okolností sáhl na život, protože už mentálně nevěděl, jak pokračovat dál.

David Bystroň (18. listopadu 1982 – 19. května 2017)

Jak už jsme zmínili, Viktoria Plzeň se přes noc (s trochou nadsázky) transformovala v naprostou královnu české nejvyšší soutěže a vysoké herní standardy si konstantně udržuje dodnes. Velkou zásluhu na oněch důležitých prvních krůčcích nesl střední obránce David Bystroň, který nejprve přišel na roční hostování z polské Varšavy a jelikož se uvedl znamenitě, dočasné působení se nakonec změnilo v trvalý přestup. Hned první rok pod novým zaměstnavatelem získal mistrovský titul a během sezóny následující předváděl kvalitní výkony i v základní skupině Ligy mistrů, kde Viktoria překvapivě uhrála třetí místo a navíc v několika zápasech sahala po senzaci.

Zdálo se, že odchovance Baníku Ostrava čeká ještě dlouhá, trofejemi opředená kariéra. Do hry ovšem vstoupil pozitivní dopingový test na metamfetamin v zápase proti běloruskému klubu BATE Borisov, za který fotbalista obdržel dvouletou stopku od disciplinární komise. Po odpykání trestu se ještě pokoušel o návrat, na dřívější úspěchy se mu ale bohužel navázat nepodařilo. Poslední roky života strávil ve Švýcarsku, kde kopal jen nižší soutěže a pracoval jako lešenář. Osobní problémy se stejně jako kolega Rajtoral rozhodl vyřešit definitivním způsobem – oběšením.

Marián Čišovský (2. listopadu 1979 – 28. června 2020)

Příběh Mariána Čišovského snad netřeba dlouze představovat. Rodák z Humenné se roku 2011 napevno usadil v základní sestavě Pavla Vrby a precizním odváděním obranných povinností si vysloužil lásku domácího publika. Výraznou měrou přispěl k jednomu ligovému titulu, skvěle se reprezentoval i v rámci evropských pohárů. Od 1. dubna 2014 poctivě léčil zranění kolene, aby se na fotbalové trávníky mohl co nejdříve vrátit. K tomu ale bohužel nikdy nedošlo. Krátce na to postihla dvojnásobného mistra slovenské nejvyšší soutěže zákeřná a nevyléčitelná nemoc – amyotrofická laterální skleróza (zkráceně ALS), kterou trpěli například Stanislav Gross nebo Stephen Hawking. Ta útočí na centrální nervovou soustavu, čímž způsobí, že pacient postupně ztrácí schopnost ovládat svalstvo.

ALS svého hostitele v průměru zabije mezi druhým a čtvrtým rokem společného soužití, sympatický bojovník však jejímu náporu statečně vzdoroval dlouhých šest let. Zanechal po sobě milující manželku a tři děti. Osmadvacátý červen letošního roku se do historických memoárů československého fotbalu nesmazatelně zapíše černou tuší.

David Břach

Rád pracuji s informacemi a ještě raději se o ně podělím.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.