Exsparťani v novém kabátě. Většina letních vyděděnců už se zabydlela jinde

By Светлана Бекетова – soccer.ru, CC BY-SA 3.0, zdroj: Wikipedia Commons

Během letní přestupové pauzy prošla AC Sparta Praha poměrně radikální obměnou hráčského kádru. Talentované mládí dostalo zelenou, zkušených borců naopak ubylo. Vedení tradičního české klubu dalo definitivní sbohem hned několika zahraničním fotbalistům, jejichž služeb už jednoduše nebylo zapotřebí. Přestože hledání nových chlebodárců leckdy trvalo a v dobách koronavirové krize vyžadovalo jisté kompromisy, drtivá většina vypovězenců už si k dnešnímu datu stihla najít nová působiště. O koho konkrétně jde, se dozvíte hned záhy.

Semih Kaya (Yeni Malatyaspor)

Do České republiky přicházel s pověstí kvalitního středního obránce, který kromě plnění defenzivních úkolů zvládá také podporovat útok. Tuzemské fotbalové prostředí mu ale navzdory ohromným finančním odměnám (3,7 milionu korun měsíčně) trestuhodně nesedlo. Herní praxi sbíral velice sporadicky a když už náhodou nastoupil, předvedl nejistý výkon hodný dorostence, který se mezi dospělými teprve rozkoukává. Loni na jaře absolvoval hostování v barvách mateřského klubu Galatasaray Istanbul, následně mu dala poslední šanci Sparta a když ani to nepomohlo, kufry si během letní přestávky sbalil definitivně. Aktuálně kope tureckou nejvyšší soutěž za Yeni Malatyaspor. Odehrál však zatím pouze jediné klání.

Tal Ben Chaim (Maccabi Tel Aviv FC)

Coby trenér letenského mužstva se Andrea Stramaccioni dopustil mnoha kolosálních omylů, jejichž následky klub sužují prakticky dodnes. Mezi všemi těmi špatnými rozhodnutími ale suverénně vévodí Tal Ben Chaim. Jednatřicetiletý izraelský záložník svého času platil za absolutně nejdražšího hráče v historii české ligy, Sparta Praha za něj roku 2017 utratila neskutečných 2,9 milionu eur. Tehdy ještě vcelku naivně věřila, že učinila správný krok. Obávaný střelec nicméně nedostál své pověsti, odehrál minimální množství soutěžních zápasů a častokrát laboroval s chatrným zdravotním stavem. Jelikož vydržování extrémně nákladného hráče pro rezervní tým nedávalo smysl, během léta došlo k rozvázání spolupráce, načež se rodák z městečka Kfar Saba vrátil domů. Konkrétně jej podepsal klub Maccabi Tel Aviv FC.

Georges Mandjeck (Waasland-Beveren)

Také Georges Mandjeck byl pro Spartu obrovským zklamáním. Kamerunský defenzivní záložník s nesmírně poutavým životopisem přišel jako přímá náhrada za zraněného Lukáše Váchu, do základní sestavy ale nikdy trvale nepronikl. Dvě sezóny mezi českou elitou okořenil naprostým minimem soutěžních zápasů, podstatnou část vzájemné spolupráce strávil na hostování a když mu letos vypršela smlouva, ani z jedné strany pochopitelně nepanovala snaha o její prodloužení. Nyní patří belgickému klubu Waasland-Beveren, kde dosud odehrál jediné ostré utkání.

Costa Nhamoinesu (Kerala Blasters FC)

To nejlepší nakonec. Zimbabwský fotbalový obránce Costa Nhamoinesu za Spartu doslova dýchal, díky čemuž ostatně překonal období šesti společných sezón a několika “velkých třesků”. Podle Tomáše Rosického byl zářným příkladem toho, že stigma zahraničních fotbalistů na Letné, kterým se dlouhodobě příliš nedaří, vychází především z nastavení mysli. Čtyřiatřicetiletý odchovanec klubu Conplant FC se naučil našemu jazyku, svého času hrdě nosil kapitánskou pásku a po skončení aktivní kariéry má proto slíbené teplé místečko ve vedení. Jelikož ale hráčský důchod zatím neplánuje, vydal se vstříc vskutku exotickému angažmá. Po třech měsících hledání nakonec posílil indický celek Kerala Blasters FC.

David Břach

Rád pracuji s informacemi a ještě raději se o ně podělím.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.