Stávka učitelů může být ve výsledku kontraproduktivní

Zdroj: Pixabay.com

Učitelé po celé České republice hodlají již tuto středu bojovat za navýšení svých měsíčních odměn ze státní kasy, které jsou dle jejich názoru stále nedostačující. Toto je informace, která se v médiích objevuje v podstatě každým rokem. Letos je to ovšem jiné. Proti stávce učitelů se totiž vymezuje značná část veřejnosti, která vnímá jejich vzdor jako krajně neopodstatněný.

Válka kvůli dvěma procentům

Do základní, tarifní složky dostanou učitelé oproti letošku navíc 8 procent. Andrej Babiš a spol. ovšem původně slibovali nárůst desetiprocentní. Tento vcelku nemalý rozdíl se stal původcem sporů mezi vládou a odboráři, který ve středu 6. listopadu vyústí ve stávku učitelů, do níž se podle prvotních odhadů zapojí více než 6 000 škol. To je zhruba polovina všech vzdělávacích institucí v České republice.

Jedni stávku podporují, druzí proti ní hlasitě vystupují. Na internetu se prakticky okamžitě strhla vášnivá debata mezi zástupci obou barikád a zdá se až neuvěřitelné, jak velká míra nesnášenlivosti z obou táborů prší.

Veřejnost kupříkladu namítá, že učitelé mají vzhledem k nenáročnosti povolání a počtu odpracovaných hodin snad až příliš, takže nechápe, proč nyní “nenažraně” křičí po vyšších odměnách, část učitelů (rozhodně ne většina) tyto názory naopak neuznává a argumentuje vysokoškolským vzděláním, kvůli čemuž jim oponenti nesahají ani po kotníky. Řeči o “vysoké škole života” to ostatně jenom potvrzují.

Stávka učitelů přinese jen samé potíže

Pojďme se na problematiku platů ve vzdělávacích institucích podívat z pohledu nezaujatého člověka. Na úvod říkáme, že práce učitelů je pro českou společnost opravdu důležitá a vzhledem ke stavu současné omladiny, ať už z hlediska chování či gramotnosti, není ani jednoduchá. Děti si dnes navíc mohou dovolit prakticky cokoliv a učitel na ně ztrácí veškeré páky. Kolikrát už jsme byli svědky incidentu, kdy žák napadl kantora jen proto, že od něj dostal špatnou známku. Toho, kdo ještě stále věří ve vzdělávací systém, upřímně obdivujeme.

Na druhou stranu ovšem vnímáme i fakt, že učitelé jsou v rámci finančních odměn nejdynamičtěji si rozvíjejícím povoláním vůbec. Psychicky náročné pracovní podmínky taktéž nejsou jen výsadou učitelů. Ukažte prstem alespoň na čtyři lidi z deseti, kteří se ve svém zaměstnání necítí pod tlakem. Půjčíme si také argument některých oponentů (nebijte nás za to, prosím) – v poměru platu k odpracovaným hodinám (přímým i nepřímým) si učitelé oproti jiným stojí velice slušně už dnes.

Někdo tvrdí, že Andrej Babiš rozděluje společnost. My tvrdíme, že to ani není potřeba. Rozdělujeme si ji totiž dost dobře i sami. Učitelé, manažeři, ekonomové a další vysokoškolsky vzdělaní lidé míní, že zbytek veřejnosti není hoden jejich velikosti a proto si nezaslouží mít lepší, nebo přinejmenším stejné, finanční podmínky. Ti druzí naopak hlásají, že povolání jako učitel není vůbec náročné a může jej vykonávat každý.

V obou případech se tábory samozřejmě pletou a dokud si to sami neuvědomí, budou se rozdíly mezi jednotlivými skupinami neustále prohlubovat.

Učitelé jdou sami proti sobě

Sami učitelé musejí cítit, že jim veřejnost momentálně není příliš nakloněna. Proto je s podivem, že se do války za vyšší finanční odměny pustili právě v tomto nepříznivém období. Svým konáním navíc znepříjemní život mnoha rodičům, kteří kvůli zavřeným školám musejí zůstat doma se svými dětmi.

Do stávky učitelů se mohou zapojit všichni kantoři, kteří tak uznají za vhodné. Rozhodně se nejedná o žádnou povinnost. I tak je ovšem jasné, že velké procento z nich šanci nepromrhá. Touha po vyšších odměnách je přeci jen silná a ruku na srdce… Kdo z nás by ji nevyužil, když by se mu takto bez práce naskytla?

David Břach

Sportovní nadšenec a zarytý milovník psaného slova.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.