17/04/2024

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Vítězný gól Sparty v zápase proti sousedním Bohemians byl podle komise rozhodčích naprosto regulérní a přestože v řadách Klokanů panuje pochopitelná frustrace, musejí se s pravdou smířit.
Zdroj fotografie: Pixabay.com

AC Sparta Praha se po dlouhé pauze způsobené pandemií koronaviru vrátila na scénu poměrně při chuti. Dokázala zvítězit už ve třech zápasech za sebou a tabulkou se sune neustále vzhůru. V sobotu jí k hubenému skalpu sousedních Bohemians Praha 1905 stačila jediná branka Benjamina Tetteha v 83. minutě, která ovšem mezi soupeřovými hráči a fanoušky vyvolala značnou vlnu nespokojenosti. Ačkoli se dá frustrace Klokanů určitě pochopit, hlavní díl viny za obdržení smolného gólu jde především na jejich bedra a ostatní kluby by se z tohoto precedentu měly poučit.

Pomezní zmátl hráče natolik, že polevili

Nejprve krátká rekapitulace. Utkání mezi kluby Bohemians Praha 1905 a AC Sparta Praha od samého počátku nenabízelo příliš vzhlednou fotbalovou podívanou. Během prvního poločasu se pár desítek fanoušků na stadionu muselo vcelku nudit, protože ani jeden z týmů nezvládl přímo ohrozit branku nějakou povedenou střelou. V dějství druhém došlo k částečnému oživení hry ze strany letenských, kteří se častěji vrhali do útočných akcí, přestože se jejich snaha většinou minula účinkem. Zásadní okamžik představovalo až odvolání Libora Kozáka, jehož na hrotu nahradil Benjamin Tetteh.

Právě ghanský útočník se stal jediným střelcem zápasu, když v 83. minutě naběhl na přihrávku Bořka Dočkala a v pádu poslal nekompromisně míč do sítě. Hosté se radovali, domácí zuřili. Jednak proto, že do té doby zvládali držet letenské hvězdy na uzdě a hnali se za ziskem důležitého bodu, jednak se verdiktem hlavního arbitra cítili poškozeni. Pomezní sudí Václav Kotík totiž krátce před finální gólovou přihrávkou signalizoval ofsajd, na což sice hlavní rozhodčí Zbyněk Proske nejprve nijak nereagoval, ale hráči Klokanů bohužel ano. Zdvižený praporek je částečně ochromil a podle několika zástupců týmu se přímo podílel na vstřelené brance. K odpískání postavení mimo hru však došlo až poté, co hosté dopravili balón do sítě. Následná rozmluva s videorozhodčím donutila hlavního sudího, aby branku nakonec uznal. Domácí protestovali a hádali se ze všech sil, nebylo to ovšem nic platné. Stav na výsledkové tabuli zůstal nezměněn až do konce.

Hru může přerušit jen hvizd rozhodčího

Rozladěnost hráčů Bohemians Praha 1905 i některých internetových diskutujících, kteří se k situaci vyjadřují, se dá samozřejmě pochopit. Tentokrát ovšem vina nepadá na hlavu Zbyňka Proskeho a systém VAR, jak se mnozí mylně domnívají. Sáhnout do svědomí si částečně musí pomezní, ale hlavně samotní fotbalisté. Zvednutý praporek asistenta rozhodčího totiž sám o sobě nic neznamená, byť může hlavní aktéry zápasu značně rozhodit. V pravidlech jasně stojí, že hru fakticky přerušuje až hvizd hlavního sudího, k němuž došlo až po dopravení balónu do branky. Neměl tedy na dohrání akce sebemenší vliv.

Protože se Dočkal v ofsajdovém postavení neocitl, což následně potvrdil i videorozhodčí, gól regulérně platil. Pokud by zněl verdikt opačně, poškozená by se zcela po právu měla cítit Sparta. Budiž tedy případ z Ďolíčku poučením pro ostatní, že spoléhat se jen na signalizaci pomezního není příliš rozumné a než akci dopředu vypustit, lepší je hrát dál a vyčkat na písknutí.

Nenechte si ujít
Podle všeho se rozjely přípravy nových opatření, jak lidem v České republice znepříjemnit držení nemovitostí, jako jsou rodinné domy, byty nebo pozemky. Pravdou totiž je, že celá situace se tak trochu vymkla kontrole a vážně hrozí, že mladé či nemajetné rodiny nebudou mít kde bydlet, jelikož na to finančně prostě nedosáhnou. Vymklo se to z rukou Základní problém spočívá v tom, že Češi si zvykli do nemovitostí odkládat přebytečné peníze. V minulých deseti letech se to náramně osvědčilo a takzvané investiční byty nebo další nemovité věci vzrostly na hodnotě o stovky procent. O takovém zhodnocení se vám jinde může jen zdát, obzvlášť když k tomu připojíte relativně malou míru rizika, jelikož není pravděpodobné, že by se ceny nějak výrazněji propadly a naopak se dá očekávat, že budou dále růst. Jenže k investicím přebytečných peněz by měly být primárně určeny jiné instrumenty, zejména potom akcie či dluhopisy. Do nich se ale lidem v České republice investovat nechce, jelikož mnozí se stále domnívají, že jde o podvod, případně nechtějí akceptovat tržní vývoj včetně možných propadů cen. A tak se z nemovitostí stala investiční záležitost nejen pro vyšší, ale i pro střední třídu. V každé hospodě se dnes lidé baví o tom, jak si koupili druhý nebo třetí byt a jak jim to náramně funguje. To je ona střední třída. Máme tu však ale i movité investory, kterým už se podařilo skoupit stovky bytů po celé zemi. A stále jich přibývá. To pochopitelně vede k tomu, že ceny rostou, a to nejrychleji v celé Evropě. Dosáhnout na koupi bytu je proto pro mladou rodinu při dnešních cenách a úrokových sazbách prakticky nemožné. Pomohou už jen daně Ovšem jedním z důvodů, proč jsou investice do nemovitostí v Česku tak atraktivní, je mimo jiné i velmi nízké zdanění, kterému podléhají. V posledních letech se to dokonce z hlediska držitelů dokonce zlepšilo, jelikož už není třeba platit ani daň z převodu nemovitosti. Právě to by se ale mělo začít významným způsobem měnit. Daň z nemovitosti vzrostla už letos a dá se očekávat, že rychle poroste i v příštích letech, přičemž to může být zacíleno právě na investiční byty. To znamená, že první nemovitost, tedy ta, ve které domácnost bydlí, bude podléhat nižšímu zdanění, všechny další ale už výrazně vyššímu. Čtěte také: To je průšvih. Čechům seberou jejich nemovitosti. V tichosti, takže se to dozví příliš pozdě Je přitom odkud se inspirovat. V západních zemích bývá poměrně obvyklé, že se platí daň třeba i ve výši 1 % z ceny nemovitosti. To už by přitom investory docela zabolelo. Potom by si zřejmě rozmysleli, zda budou byty dále skupovat a zda je náhodou nezačnou rozprodávat a investovat do něčeho jiného. Asi už jen takové opatření by tuzemskému trhu s bydlením mohlo pomoci a přinést rozumnější ceny. Foto: Shutterstock [...]
Možná to zní v dnešní době až neuvěřitelně, ale do České republiky se skutečně vrací povinná práce. Mnozí se domnívali, že něco takového už nikdy nezažijí, ovšem situace zkrátka není dobrá, a tak řada lidí bude zkrátka muset pracovat, i když se jim nebude chtít. Jinak už to nejde Řeč je především o těch nezaměstnaných, a to v rámci celých domácností. Chystá se totiž reforma sociálního systému, kdy bude vyplácena jedna takzvaná superdávka na jednu domácnost. Znamená to, že všechny dosud čerpané příspěvky, ať už na děti nebo na bydlení, se sjednotí do jedné, a to navíc za všechny členy jedné domácnosti. Pakliže se ale zjistí, že lidé čerpající tyto dávky nepracují, bude na ně použit velmi přísný metr. Jednou z podmínek totiž bude právě to, že budou muset odpracovat určitý počet hodin v měsíci. Další podmínkou je potom to, že budou souhlasit s lustrací svých bankovních účtů a celkových majetkových poměrů, aby příspěvky nekasírovali ti, kdo mají například slušný majetek, který by mohli zpeněžit. Pravdou je, že se v České republice desítky až stovky tisíc lidí vyhýbají práci a raději se dobrovolně odkáží na pomoc státu. Mají pocit, že volí mezi dvěma rovnocennými možnostmi, ovšem sociální systém ve skutečnosti nikdy nebyl na něco takového připraven. Jde o záchrannou síť, která se má používat ve výjimečných životních situacích, které mohou potkat kohokoliv. Není ale určena k tomu, aby do ní někdo ulehnul na celé roky nebo dokonce celý život. Kdo odmítne, ztratí nárok To se však stále častěji děje. Dnes máme v Česku prakticky plnou zaměstnanost, a kdo chce pracovat, ten si práci najde prakticky okamžitě. Neustále nabírají například obchodní řetězce nebo nejrůznější továrny. Oněch pár procent, které míra nezaměstnanosti neustále vykazuje, jsou však lidé, kteří pracovat nechtějí, a to i když jim Úřad práce neustále nachází nějaké ty příležitosti. Čtěte také: V Česku už se bude dělat jen čtyři dny v týdnu. V roce 2024 to všechno začíná. Připravte se na zásadní změny v práci Právě pro tyto lidi bude zaveden Institut veřejné služby, který ministerstvo sociálních věcí prezentuje jako poslední možnost, jak si zachovat alespoň nějaké pracovní návyky. Budou muset odpracovat alespoň 30 hodin měsíčně v různých veřejně prospěšných pracích, například v rámci obce. Pakliže by to odmítli, jednoduše nedostanou sociální dávku a nikoho nebude zajímat, co s nimi bude. Foto: Shutterstock [...]
Jde zcela jistě o jednu z nejdůležitějších událostí letošního roku na televizním trhu. Česká televize nečekaně oznámila nejen to, že v tomto roce odvysílá další řadu své taneční soutěže Stardance, se kterou se přitom počítalo až příští rok, ale navíc ještě oznámila zcela zásadní personální změnu, v důsledku které už pořad nebude takový, jakým dosud býval. Diváci ho milovali Končí totiž legendární člen poroty Zdeněk Chlopčík. Česká televize to oznámila poněkud mimoděk v rámci hlavního oznámení o nové sezóně. Ovšem fanoušci soutěže se toho okamžitě chytili a začali si stěžovat. Někteří bývalí tanečníci StarDance, jako například dobře známý Jan Onder, navíc vyjádřili pochybnosti nad Chlopčíkovým koncem a tím, jak k němu televize přistoupila. Ta totiž dělá, jakoby se nic nedělo a slavnému porotci jen na půl pusy poděkovala prostřednictvím mluvčí. Teď už je jasné, proč se tak stalo a proč v rámci tiskové zprávy nebylo k dispozici i Chlopčíkovo vyjádření, které se v takovýchto případech obvykle přikládá. Také jemu měla být dána možnost říct pár slov o svém mnohaletém působení ve StarDance, kde zanechal nesmazatelnou stopu. Jenže to by ho Česká televize nesměla natvrdo vyhodit. “Je to rozhodnutí ČT a já se k němu nemám důvod vyjadřovat,” komentoval to suše samotný odvolaný porotce. Jistě mohl říct více, ale zřejmě i v rámci slušnosti ke svým kolegům, kteří v soutěži zůstávají a vzhledem k tomu, že ho nahrazuje jiná známá tvář Jan Tománek, se obšírnějšího komentáře raději zdržel. Prý přišel pokyn Diváci však marně pátrají po důvodu, proč by Česká televize k takovému kroku přistupovala. Zdeněk Chlopčík byl jednoznačně nejoblíbenějším porotcem, na rozdíl třeba od kontroverzního Richarda Genzera, u kterého se lidem nelíbí, že vlastně vůbec neumí tancovat, a přesto hodnotí páry předvádějící často špičkové výkony. Čtěte také: Televize Nova oznámila parádní novinky. Diváci si sednou na zadek, tohle tady ještě nebylo “Ten pokyn přišel shora. Zdeněk měl původně pokračovat, ale zarazilo to vedení televize,” řekl zdroj z ČT serveru Epřehledně.cz. Pravdou je, že na postu generálního ředitele došlo v závěru loňského roku ke změně po dvanácti letech. Nastoupil Jan Souček, který má se svým týmem zřejmě odlišné představy a je možné, že mu Chlopčík někdy v historii šlápl na pomyslné kuří oko. Foto: Česká televize [...]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *