28/03/2024

Zdroj fotografie: Pixabay.com

Zatímco Slovan Liberec protrhl smůlu a po čtyřech letech znovu okusí základní skupinu Evropské ligy, FC Viktoria Plzeň zaslouženě skončila těsně před jejími branami. Smutek bohužel nezahání poprvé.
Zdroj fotografie: Pixabay.com

Těžko hledat vlídná slova nebo sebemenší špetku naděje, když krutá realita dokonale vystihuje aktuální situaci. Světla zhasla, opona spadla a FC Viktoria Plzeň podruhé za sebou skončila těsně před branami vytyčeného cíle, jímž není nic menšího než-li účast v hlavní fázi evropských pohárů. Čtvrteční utkání s izraelským soupeřem nabídlo jen minimum zajímavých momentů, gólových příležitostí a celkově postrádalo náboj, který rozjařené diváky (pokud by UEFA nějaké povolila) obvykle zvedá ze sedaček. Toť je bohužel smutným odrazem západočeského mužstva, jehož hráči postrádají vítěznou mentalitu a nezvládají konfrontace se zahraniční konkurencí.

Hororový úvod se na kvalitě fotbalu výrazně podepsal

Neúčast v prestižní Lize mistrů dokázali představitelé západočeského klubu určitým způsobem překousnout, byť ztráta mnohamilionové finanční odměny v časech bující koronavirové krize proklatě bolela. Postup do základní skupiny Evropské ligy však lidé kolem Adolfa Šádka brali jako naprostou povinnost. Přestože třetí předkolo zasadilo semínko k mírnému optimismu, poslední ostrá zkouška bezprostředně před branami vytouženého postupu se jako záplava prohnala zahrádkou a smetla všechno, co se jí připletlo do cesty.

FC Viktoria Plzeň tahala od samého počátku za kratší konec provazu. Izraelský klub Hapoel Be’er Sheva FC se už ve čtvrté minutě zápasu dostal do vedení, Josué po faulu plzeňského brankáře proměnil nařízenou penaltu. Přestože fanoušci v té chvíli logicky očekávali zběsilou honbu za vyrovnáním, na průběh zápasu měla inkasovaná branka zcela opačný vliv. Hosté si během prvního poločasu nevytvořili ani jedinou gólovou příležitost, zvýšit náskok mohli naopak domácí. Proti se naštěstí pokaždé postavil famózní Aleš Hruška, který tak částečně napravil své předchozí zaváhání.

Druhé dějství se v mnoha ohledech podobalo tomu prvnímu. Izraelci do něj vstoupili mnohem aktivněji, nemastného soupeře měli doslova na lopatkách. Hostující mužstvo dvakrát zachránilo zvonění tyčky, další skvělé zákroky si připsal Hruška. Prakticky jediná velká příležitost Plzně v 67. minutě skončila neúspěchem, brankáře Levita nepřekonal Pavel Bucha ani dorážející Aleš Čermák. Tuzemští vicemistři zaslouženě padli, Evropská liga jim podruhé za sebou zavřela brány. A vzhledem k předvedenému výkonu jí to vlastně nemůžeme míti za zlé.

Skleslý Adrián Guľa tuší, že vedení klubu vyvodí důsledky

Adrián Guľa se po zápase netajil obrovským zklamáním. Ačkoli totiž platí za uznávaného odborníka a také člověka se zajímavých životopisem, úspěchy v evropských pohárech jej zatím elegantně míjí. Konkrétně základní skupinu Evropské ligy mohl okusit už celkem třikrát, pokaždé se ale snažil marně. Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na nedávnou porážku v Alkmaaru, která Plzeň připravila o Ligu mistrů. Pětačtyřicetiletý slovenský kouč se nyní dostává do svízelné situace, protože jak nás historie naučila, absence evropských pohárů se v západních Čechách jednoduše neodpouští. Své o tom mohou vyprávět Miroslav Koubek, Dušan Uhrin mladší a dokonce i všemi milovaný Pavel Vrba.

Nenechte si ujít
Chorvatsko zůstává jednoznačně nejoblíbenější dovolenkovou destinací turistů z České republiky, a to navzdory masivnímu zdražení, které se tu odehrálo v posledních letech. Loni už nakonec mnozí raději vyrazili jinam, ovšem tradice je tu stále silná, a tak se dá očekávat, že i letos bude chtít na Jadran spousta lidí. Úplně nové kousky Ukazuje se však, že tu na ně bude číhat ještě více hrozeb než kdy jindy. Rybáři totiž letos hlásí znepokojivé množství takzvaných invazivních ryb, které se do Jaderského moře dostávají v důsledku klimatické změny. Standardně byly tyto ryby k vidění až v Atlantiku, avšak dnes jsou stále častější i u Chorvatska. Jde například o ploskozubce, který byl na Jadranu sice zaznamenán už před 15 lety, avšak teď se masivně rozšířil. Rybář Marko Kristić vypověděl, že v jeho sítích dnes končí mnohem častěji právě tato ryba než ostatní. To je ale problém. “Nedaří se mi ji nikomu prodat. Místní tuto rybu nejedí a turistům ji nabízet nebudou, jelikož ji neznají,” vysvětluje rybář pro agenturu Reuters. Zatímco ploskozubec likviduje populaci tradičních ryb a krabů v Jaderském moři, na samotné turisty tam číhají další hrozby, které však vznikají ze stejného důvodu. V moři tam totiž můžete nově potkat jedovaté ryby, jako je například perutýn nebo odranec, který je známý také jako velmi nebezpečná kamenná ryba. Troufnete si do moře? Zaznamenány jsou také úlovky čtverzubce stříbropásého. Ten je zrádný v tom, že na první pohled vypadá jako běžná ryba, avšak vymyká se tím, že produkuje velmi ostrý jed, který může člověka dokonce usmrtit. Institut pro oceánografii a rybolov (IOR) ostatně v některých oblastech před touto rybou vydal varování. Tato ryba má navíc silnou čelist a je agresivní, takže může plavce nepěkně pokousat. Čtěte také: Chorvatsko už se chystá na Čechy. Takové ceny jste ještě neviděli, držte se To vše je třeba připočítat k tomu, že se v Chorvatsku už před časem začaly výrazně množit jedovaté medúzy. Vypadá to tedy, že vstup do moře je tu stále větším rizikem, obzvlášť potom s dětmi, které jsou pochopitelně náchylnější. Foto: Shutterstock [...]
Německý ministr zemědělství Cem Özdmir (Zelení) rozvířil debatu o zavedení daně z masa. Zatímco někteří vidí v tomto kroku cestu k modernizaci zemědělství, podpoře chovatelů a zlepšení životních podmínek zvířat, jiní se obávají dopadu na ceny a dostupnost masa pro běžné spotřebitele. Zdraví na prvním místě Ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) zdůrazňuje, že současná spotřeba masa je příliš vysoká a představuje riziko pro zdraví. Uzeniny, které patří mezi nejkonzumovanější masné produkty, obsahují karcinogenní látky a zvyšují riziko rakoviny trávicího traktu. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že už denní konzumace 50 gramů uzenin může toto riziko zvýšit o 18 procent. Spotřeba masa v České republice je v porovnání s Německem nižší. V roce 2021 Češi v průměru snědli 80,5 kg masa na osobu, zatímco v Německu to bylo 83,2 kg na osobu. Na druhou stranu, i v České republice je patrný trend rostoucí popularity vegetariánské a veganské stravy. Dopady na životní prostředí Chov zvířat, a to především skotu, má značný dopad na životní prostředí. Produkce masa z krav produkuje podle některých údajů více emisí skleníkových plynů než doprava aut. Organizace FAIRR dokonce hovoří o “krávách jako o novém uhlí”. Daň z masa by tak mohla motivovat k snížení spotřeby masa a tím i k omezení emisí. Foto: Shutterstock / Cem Özdemir – německý politik tureckého původu, prosazující tzv. zelenou politiku. Výše daně Zatím není jasné, jak vysoká by daň z masa měla být. Německá televize WDR odhaduje, že by se cena masa v obchodech mohla zvýšit o několik centů za kilo. I toto drobné navýšení by ale mohlo vést k snížení spotřeby a k změně stravovacích návyků ve prospěch zdravější a ekologičtější stravy. Cílem daně z masa by dle Özdmira nemělo být jen zdraví a životní prostředí, ale i podpora zemědělců a modernizace zemědělství. Výnosy z daně by měly financovat přechod na udržitelnější a humánnější chov zvířat s důrazem na welfare zvířat. Otázky Zavedení daně z masa vzbuzuje řadu otázek. Jak vysoká by daň měla být, aby dosáhla požadovaných efektů, aniž by negativně dopadla na nejchudší vrstvy obyvatelstva? Jakým způsobem budou vybrané finanční prostředky použity? Jak daň ovlivní konkurenceschopnost německého zemědělství na mezinárodním trhu? Diskuse o dani z masa je teprve na začátku a je pravděpodobné, že bude ještě probíhat delší dobu. Je ale jisté, že toto téma otevírá důležité otázky týkající se zdraví, životního prostředí, zemědělství a stravovacích návyků. Foto: Shutterstock, zdroj: Euractiv, bmel.de [...]
Kdo by to byl řekl, že se bankovní poplatky stanou v České republice ještě někdy tématem. Zdálo se totiž, že tento nešvar devadesátých a nultých let je definitivně pryč. Z velké části za to vděčíme nástupu menších bank, které zavedly bezpoplatkovou strukturu a těm velkým nakonec nezbylo, než se přizpůsobit. Poplatky jsou zase tady Jenže teď tu máme naopak opačný trend. Zmíněné menší banky po deseti letech působení Česko z velké části opustily, případně byly prodány velkým molochům. Důvodem je skutečnost, že podnikání v tomto segmentu se vyplatí až od určité velikosti, a pokud ji nemáte, potom jen těžko můžete konkurovat. Ukazuje se ale, jak moc je právě konkurence důležitá, jelikož velké bankovní domy opět začínají vystrkovat pomyslné drápky a účtovat si nemalé poplatky. Na velký problém upozornil paradoxně bývalý bankéř České spořitelny Vojta Žižka. Ten v této bance pracoval deset let a staral se o privátní klientelu. Té by teoreticky nějaký ten poplatek mohl být vlastně jedno. Existují ovšem poplatky, které jsou opravdu nemilé a které dosahují tisícikorunových položek. A ty nechce platit opravdu nikdo. “Říkáte, že jste první banka, která se stará o finanční zdraví klientů. Mám se po zaplacení poplatku 1000 Kč za převod pár tisíc USD na svůj účet cítit zdravější? Půjdete příkladem ostatním a změníte to, nebo zůstane jen u sloganů,” opřel se Žižka přímo do České spořitelny. Využil tak jedinečné příležitosti, kdy banka rozjela kampaň směřující na finanční zdraví klientů. Jenže tento poplatek s tím tak nějak nejde dohromady. Jinde to umí lépe Poplatek byl účtován za převod dolarů mezi dvěma bankami v České republice. Česká spořitelna byla tou, která poplatek přijímala a je zajímavé podívat se na to, kolik stálo jeho odeslání. “U Fio Banky to stálo 9 USD odeslat a u České spořitelny 42 USD přijmout,” uvedl klient. Pravdou je, že vysoké poplatky za zahraniční transakce účtují všechny velké banky, jako je právě Česká spořitelna, ale také Komerční banka, ČSOB, Unicredit nebo Moneta. Argumentují tím, že tak pokrývají své náklady, které mají mimo jiné na takzvané korespondenční banky. Čtěte také: Banka v Česku prudce zvedla úrok na spořicím účtu. Kdo si uloží peníze jinde, prodělá kalhoty Ovšem právě zbylá konkurence prozrazuje, že tak draho by zdaleka být nemuselo. Například Fio Banka nebo Banka Creditas umí zahraniční dolarovou transakci přijmout za poplatek 100 Kč. Není to málo, ale zároveň se to dá bez větších problémů zvládnout. A pak jsou tu pochopitelně služby jako Revolut nebo Wise, jež vám takový převod umožní takřka zdarma. Foto: Shutterstock [...]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *